(gak) - Už podruhé se brněnský magistrát obrátil na obyvatele města, aby pomohli vytvořit pocitovou mapu Brna. Tentokrát ale s prosbou, aby se podrobněji zaměřili nejen na centrum, ale i na další části města. Místa, kde žijí nebo kde to mají rádi – prostě taková, která znají nejlépe.
Tvorba Pocitové mapy města Brna probíhala od jara do podzimu loňského roku. Stalo se tak po dvou letech od první pocitové mapy Brna. Oproti minulému sběru však obyvatelé odpovídali na jiné otázky a celé zjišťování bylo primárně nasměrováno na téma jednotlivých městských částí.
Otázky při vytváření druhé pocitové mapy Brna byly následující:
• Kde se vám to líbí a chcete toto místo zachovat takové, jaké je?
• Kde se vám to nelíbí a chcete toto místo změnit?
• Kde je podle vás centrum vaší čtvrti, kde by to mělo žít?
• Kde se má vaše čtvrť dál rozvíjet?
• Kde vám něco chybí?
Sběr podnětů probíhal digitální formou prostřednictvím webové aplikace, ve stánku v ulicích města či na festivalu Re:publika, ale také při debatách s občany v jednotlivých městských částech. Sběr dat probíhal pomocí určování konkrétních míst přímo v mapě. Celkem se podařilo získat přes 7,5 tisíce podnětů ke konkrétním místům po celém Brně. On-line se zúčastnilo 745 respondentů, v ulicích se zapojilo 412 dalších Brňanů.
„Z výsledků je jasně patrný vzorec: lidem se líbí tam, kde je velké množství zeleně (Lužánky, Špilberk, Kraví hora, Holedná, Palackého vrch), případně kde je vyšší kvalita bydlení (Medlánky, Kohoutovice) anebo může jít o kombinaci obou zmíněných charakteristik (Masarykova čtvrť),“ shrnul náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný.
Tyto lokality jsou často hodnoceny jako „klidné, pohodové místo s příjemnou atmosférou“.
Výsledky také potvrzují nejpalčivější lokality Brna z předchozí pocitové mapy z roku 2016. Jako nejproblematičtější vnímají Brňané dlouhodobě hlavní nádraží, oblast Cejlu a Mendlovo náměstí. Tyto oblasti pak respondenti popisují slovy „špína, stres, strach, nepěkné prostředí, zápach, odpadky a reklamní smog“. V případě hlavního nádraží je také velkým problémem pro občany bariérový prostor: „Podchod bez eskalátorů při přesunu na nádraží (vláčet po schodech těžká zavazadla nebo hopsat po nich s bolavým kolenem je vážně slast), takový je hlavní uzel MHD v Brně.“
Výsledky ukazují, že lidé vnímají jako hlavní centrum – místo pro život a tep města – klasické historické jádro Brna s přilehlými oblastmi Špilberku a Lužáneckého parku. Zobrazují se ale i další, sekundární centra, jako je například náměstí Míru na Kraví hoře, Slovanské náměstí v Králově Poli nebo Přemyslovo náměstí ve Slatině.
„Co se týče oblastí, které by se měly dále rozvíjet, ty podle názorů respondentů obklopují v jižním až východním směru historické centrum. Jedná se o oblasti tzv. Jižního centra a Zábrdovic. Lidé dále určili jako další zajímavé lokality s velkým rozvojovým potenciálem areál bývalé Zbrojovky, slaběji pak oblast při ulici Václavské a Mendelova náměstí a mimo širší centrum např. lokalitu za areálem Zetoru v Líšni,“ doplnil Tomáš Koláčný.
A co Brňanům chybí? Respondenti obecně chtějí ve městě více zeleně na úkor asfaltových a betonových povrchů. V centru města chybí především lavičky nabízející během parných letních dní prostor pro odpočinek a stín a veřejné toalety. Respondenti by také ocenili pítka na vodu a informační cedule s odjezdy MHD v podchodu a budově Hlavního nádraží.
Podrobnější výsledky pocitové mapy Brna a jeho čtvrtí naleznete zde: https://data.brno.cz/pocitovamapa.
Pocitová mapa představuje poměrně efektivní nástroj pro sběr podnětů od občanů. Podněty Brňanů nyní dostanou k dispozici zástupci vedení města i jednotlivých městských částí. Budou mj. sloužit jako podklad pro přípravu projektů do akčního plánu Strategie #brno2050 do roku 2020.
