Brno má novou pocitovou mapu svých čtvrtí

(gak) - Už podruhé se brněnský magistrát obrátil na obyvatele města, aby pomohli vytvořit pocitovou mapu Brna. Tentokrát ale s prosbou, aby se podrobněji zaměřili nejen na centrum, ale i na další části města. Místa, kde žijí nebo kde to mají rádi – prostě taková, která znají nejlépe.

Tvorba Pocitové mapy města Brna probíhala od jara do podzimu loňského roku. Stalo se tak po dvou letech od první pocitové mapy Brna. Oproti minulému sběru však obyvatelé odpovídali na jiné otázky a celé zjišťování bylo primárně nasměrováno na téma jednotlivých městských částí.

Otázky při vytváření druhé pocitové mapy Brna byly následující:

• Kde se vám to líbí a chcete toto místo zachovat takové, jaké je?
• Kde se vám to nelíbí a chcete toto místo změnit?
• Kde je podle vás centrum vaší čtvrti, kde by to mělo žít?
• Kde se má vaše čtvrť dál rozvíjet?
• Kde vám něco chybí?

Sběr podnětů probíhal digitální formou prostřednictvím webové aplikace, ve stánku v ulicích města či na festivalu Re:publika, ale také při debatách s občany v jednotlivých městských částech. Sběr dat probíhal pomocí určování konkrétních míst přímo v mapě. Celkem se podařilo získat přes 7,5 tisíce podnětů ke konkrétním místům po celém Brně. On-line se zúčastnilo 745 respondentů, v ulicích se zapojilo 412 dalších Brňanů.

„Z výsledků je jasně patrný vzorec: lidem se líbí tam, kde je velké množství zeleně (Lužánky, Špilberk, Kraví hora, Holedná, Palackého vrch), případně kde je vyšší kvalita bydlení (Medlánky, Kohoutovice) anebo může jít o kombinaci obou zmíněných charakteristik (Masarykova čtvrť),“ shrnul náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný.

Tyto lokality jsou často hodnoceny jako „klidné, pohodové místo s příjemnou atmosférou“.

Výsledky také potvrzují nejpalčivější lokality Brna z předchozí pocitové mapy z roku 2016. Jako nejproblematičtější vnímají Brňané dlouhodobě hlavní nádraží, oblast Cejlu a Mendlovo náměstí. Tyto oblasti pak respondenti popisují slovy „špína, stres, strach, nepěkné prostředí, zápach, odpadky a reklamní smog“. V případě hlavního nádraží je také velkým problémem pro občany bariérový prostor: „Podchod bez eskalátorů při přesunu na nádraží (vláčet po schodech těžká zavazadla nebo hopsat po nich s bolavým kolenem je vážně slast), takový je hlavní uzel MHD v Brně.“

Výsledky ukazují, že lidé vnímají jako hlavní centrum – místo pro život a tep města – klasické historické jádro Brna s přilehlými oblastmi Špilberku a Lužáneckého parku. Zobrazují se ale i další, sekundární centra, jako je například náměstí Míru na Kraví hoře, Slovanské náměstí v Králově Poli nebo Přemyslovo náměstí ve Slatině.

„Co se týče oblastí, které by se měly dále rozvíjet, ty podle názorů respondentů obklopují v jižním až východním směru historické centrum. Jedná se o oblasti tzv. Jižního centra a Zábrdovic. Lidé dále určili jako další zajímavé lokality s velkým rozvojovým potenciálem areál bývalé Zbrojovky, slaběji pak oblast při ulici Václavské a Mendelova náměstí a mimo širší centrum např. lokalitu za areálem Zetoru v Líšni,“ doplnil Tomáš Koláčný.

A co Brňanům chybí? Respondenti obecně chtějí ve městě více zeleně na úkor asfaltových a betonových povrchů. V centru města chybí především lavičky nabízející během parných letních dní prostor pro odpočinek a stín a veřejné toalety. Respondenti by také ocenili pítka na vodu a informační cedule s odjezdy MHD v podchodu a budově Hlavního nádraží.

Podrobnější výsledky pocitové mapy Brna a jeho čtvrtí naleznete zde: https://data.brno.cz/pocitovamapa.

Pocitová mapa představuje poměrně efektivní nástroj pro sběr podnětů od občanů. Podněty Brňanů nyní dostanou k dispozici zástupci vedení města i jednotlivých městských částí. Budou mj. sloužit jako podklad pro přípravu projektů do akčního plánu Strategie #brno2050 do roku 2020.

Mohlo by vás dále zajímat

Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.

Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?

Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?

Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.

Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.

Nejnovější články

Ekologie, poklad a divadlo v zoo? Ať je klima v Brně prima

Oslavy Mezinárodního dne životního prostředí vyvrcholí v pátek 9. června v Zoo Brno. Zábavný den rámuje soutěž Ať je klima v Brně prima. Dozvíte se zajímavosti o ekologii a životním prostředí a připraven je také bohatý program pro nejmenší.

Tři sta slunečných dnů, šest set požárů, čtyři tisíce dětí. Jaká čísla definují Brno 2022?

Méně rozvodů, ale i méně dětí. Více slunečných dnů, více požárů, méně srážek. Nejen tyto závěry, ale hlavně přesná data přináší zpráva Brno v číslech, každoročně vydávaný souhrn dostupný na webu data.brno.cz. Kromě zajímavých infografik ale městští dataři mají ještě jedno eso v rukávu, díky kterému se lidé dozví víc o svém městě – šifrovací hru.

Sraz v úterý u Jošta. Zveme všechny na Veletrh prorodinných a seniorských organizací

Vrchol Brněnských dní pro rodinu proběhne v úterý 13. června. Na Veletrhu prorodinných a seniorských organizací se seznámíte s činností společností působících v Brně v těchto odvětvích. Akci si užije díky bohatému doprovodnému programu celá rodina.