Přeskočit na obsah

Brno má novou pocitovou mapu svých čtvrtí

04. února 2019 3 minuty čtení
(gak) - Už podruhé se brněnský magistrát obrátil na obyvatele města, aby pomohli vytvořit pocitovou mapu Brna. Tentokrát ale s prosbou, aby se podrobněji zaměřili nejen na centrum, ale i na další části města. Místa, kde žijí nebo kde to mají rádi – prostě taková, která znají nejlépe.

Tvorba Pocitové mapy města Brna probíhala od jara do podzimu loňského roku. Stalo se tak po dvou letech od první pocitové mapy Brna. Oproti minulému sběru však obyvatelé odpovídali na jiné otázky a celé zjišťování bylo primárně nasměrováno na téma jednotlivých městských částí.

Otázky při vytváření druhé pocitové mapy Brna byly následující: 

• Kde se vám to líbí a chcete toto místo zachovat takové, jaké je?
• Kde se vám to nelíbí a chcete toto místo změnit?
• Kde je podle vás centrum vaší čtvrti, kde by to mělo žít?
• Kde se má vaše čtvrť dál rozvíjet?
• Kde vám něco chybí?



Sběr podnětů probíhal digitální formou prostřednictvím webové aplikace, ve stánku v ulicích města či na festivalu Re:publika, ale také při debatách s občany v jednotlivých městských částech. Sběr dat probíhal pomocí určování konkrétních míst přímo v mapě. Celkem se podařilo získat přes 7,5 tisíce podnětů ke konkrétním místům po celém Brně. On-line se zúčastnilo 745 respondentů, v ulicích se zapojilo 412 dalších Brňanů. 

„Z výsledků je jasně patrný vzorec: lidem se líbí tam, kde je velké množství zeleně (Lužánky, Špilberk, Kraví hora, Holedná, Palackého vrch), případně kde je vyšší kvalita bydlení (Medlánky, Kohoutovice) anebo může jít o kombinaci obou zmíněných charakteristik (Masarykova čtvrť),“ shrnul náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný.

Tyto lokality jsou často hodnoceny jako „klidné, pohodové místo s příjemnou atmosférou“.

Výsledky také potvrzují nejpalčivější lokality Brna z předchozí pocitové mapy z roku 2016. Jako nejproblematičtější vnímají Brňané dlouhodobě hlavní nádraží, oblast Cejlu a Mendlovo náměstí. Tyto oblasti pak respondenti popisují slovy „špína, stres, strach, nepěkné prostředí, zápach, odpadky a reklamní smog“. V případě hlavního nádraží je také velkým problémem pro občany bariérový prostor: „Podchod bez eskalátorů při přesunu na nádraží (vláčet po schodech těžká zavazadla nebo hopsat po nich s bolavým kolenem je vážně slast), takový je hlavní uzel MHD v Brně.“

Výsledky ukazují, že lidé vnímají jako hlavní centrum – místo pro život a tep města – klasické historické jádro Brna s přilehlými oblastmi Špilberku a Lužáneckého parku. Zobrazují se ale i další, sekundární centra, jako je například náměstí Míru na Kraví hoře, Slovanské náměstí v Králově Poli nebo Přemyslovo náměstí ve Slatině. 

„Co se týče oblastí, které by se měly dále rozvíjet, ty podle názorů respondentů obklopují v jižním až východním směru historické centrum. Jedná se o oblasti tzv. Jižního centra a Zábrdovic. Lidé dále určili jako další zajímavé lokality s velkým rozvojovým potenciálem areál bývalé Zbrojovky, slaběji pak oblast při ulici Václavské a Mendelova náměstí a mimo širší centrum např. lokalitu za areálem Zetoru v Líšni,“ doplnil Tomáš Koláčný.

A co Brňanům chybí? Respondenti obecně chtějí ve městě více zeleně na úkor asfaltových a betonových povrchů. V centru města chybí především lavičky nabízející během parných letních dní prostor pro odpočinek a stín a veřejné toalety. Respondenti by také ocenili pítka na vodu a informační cedule s odjezdy MHD v podchodu a budově Hlavního nádraží.  

Podrobnější výsledky pocitové mapy Brna a jeho čtvrtí naleznete zde: https://data.brno.cz/pocitovamapa. 

Pocitová mapa představuje poměrně efektivní nástroj pro sběr podnětů od občanů. Podněty Brňanů nyní dostanou k dispozici zástupci vedení města i jednotlivých městských částí. Budou mj. sloužit jako podklad pro přípravu projektů do akčního plánu Strategie #brno2050 do roku 2020.

Mohlo by vás dále zajímat

Vodojemy na Žlutém kopci budou od podzimu přístupné veřejnosti. Foto: Zdeněk Kolařík
Vyšel zářijový Brněnský metropolitan

Tento týden najdete ve svých schránkách nový Brněnský metropolitan. Na podzim se pro návštěvníky otevřou vodojemy na Žlutém kopci, na jejich historii a současnost jsme se proto zeptali hned dvou odborníků. V hlavním tématu čísla se zaměřujeme na obecní bydlení a fotoreportáž představí projekt Příběhy našich sousedů. Historie se pak vrací ke kořenům brněnského Centra experimentálního divadla, které si připomíná 30 let existence.

Nejnovější články

Zahájení festivalu Serial Killer
Víkendové tipy: Utíkejte třeba do Björnsonova sadu nebo Kamennou kolonií

Seriálová smršť dorazila do Brna: nevynechejte Serial Killer a jeho výjimečný doprovodný program. Nejen děti si užijí Zvířátkiádu v Björnsonově sadu nebo fretčí olympiádu na jejich mezinárodní výstavě. Běžci si zazávodí na Podzimním běhu Kamenkou. A Feministická konference řeší aktuální problémy genderu.

Na Bratislavské vznikl nový bytový dům s třiadvaceti jednotkami, foto: Z. Kolařík
Na Bratislavské vznikl nový bytový dům s třiadvaceti jednotkami

Startovací, bezbariérové i samoživitelské – takový charakter mají byty, které město postavilo v proluce na Bratislavské. Kolaudace bytového domu se očekává v říjnu.

Praktické informace k volbám do zastupitelstev obcí a Senátu
Praktické informace k volbám do zastupitelstev obcí a Senátu

V Brně se po čtyřech letech obmění zastupitelstva města a městských částí. Zároveň Brňané zvolí do Senátu dva zástupce, a to za volební obvody č. 55 a 58. Termín voleb je 23. a 24. září, případné druhé kolo senátních voleb bude o týden později.

Volby začínají v pátek 23. září ve 14 hodin. V tento den je možno hlasovat do 22 hodin. V sobotu 24. září jsou volební místnosti otevřeny od 8 do 14 hodin. Každý volič hlasuje osobně, zastoupení není dovoleno.

Byt básníka Zeno Kaprála bude novým dějištěm kulturních událostí v Brně, foto: Brno 2028
Byt básníka Zeno Kaprála bude novým dějištěm kulturních událostí v Brně

Třináct kulturních akcí jen do konce listopadu - tak vypadá momentální program nového kulturního prostoru v Brně, bývalého bytu básníka Zeno Kaprála. Unikátní literární salon vznikl pod hlavičkou kandidatury Brna na Evropské hlavní město kultury 2028.