Zástupci sociálních služeb, zdravotnictví i policejních složek se spolu s vedením města ve středu 24. června zaměřili na dění v okolí hlavního nádraží. Na setkání se zhodnotily kroky z posledních měsíců – tématem bylo zlepšení situace ve veřejném prostoru, zvýšení pocitu bezpečí a také komplexní řešení pro lidi bez domova, kteří v této lokalitě často pobývají. Brno projednalo danou problematiku na takto široké platformě jako jedno z mála českých měst.
„V posledních týdnech město k problematice lidí bez domova, kteří se shromažďují v okolí hlavního nádraží, přistupuje blíže než doposud. Jedná se o komplexní situaci, na jejímž řešení spolupracuje Odbor sociální péče a další organizace věnující se sociální práci, příslušníci městské i státní policie a v neposlední řadě také zdravotníci,“ popsala primátorka města Brna Markéta Vaňková a doplnila: „Ačkoli se podařilo aplikovat preventivní kroky a stav se v přednádraží výrazně zlepšil, je nutné na dalším řešení spolupracovat. Naše setkání vnímám jako první důležitý krok v práci na takto široké platformě.“
Přednádražní prostor je v Brně dlouhodobě problematickou lokalitou. Shlukovali se zde lidé bez domova, velmi často se objevují problémy s alkoholem, případně dalšími závislostmi. Projekt pocitové mapy odhalil, že takto jej vnímá i veřejnost. Lidé se zde necítili bezpečně a obecně se jim místo nelíbí. I přesto, že v okolí hlavního nádraží působí sociální kurátoři a další sociální pracovníci, často u lidí bez domova naráží na neochotu přijmout nabízenou pomoc k řešení jejich životní situace. Také restriktivní složky mohou uplatňovat právo jen do určité míry – správní poplatky jako forma trestu zhusta nefungují.
Od dubna se na hlavním nádraží pohybuje více hlídek strážníků městské policie – situaci zde monitorovali 24/7. Zároveň se zvýšila také sociální práce v terénu, a to jak ze strany sociálních kurátorů, tak pracovníků neziskových organizací. Situace se na hlavním nádraží uklidnila a místo působí lépe i díky zvýšenému důrazu na úklid ze strany městské část Brno-střed. Monitoring zde probíhá stále a můžeme sledovat přesun lidí bez domova do jiných částí centra města. „Musíme si uvědomit, že problematiku lidí bez domova, ať už u hlavního nádraží, nebo kdekoliv jinde, je nutné řešit komplexně a dlouhodobě. Zároveň nám zkušenosti z velkých měst po celém světě ukazují, že nikdy nedosáhneme úplného řešení. Což samozřejmě neznamená, že pomoc a kvalitní sociální služby pro nás nejsou prioritou,“ nastínil náměstek primátorky pro oblast sociální péče Robert Kerndl.
Debata na setkání přinesla podněty od jednotlivých oborů, které se lidem bez domova věnují. Městská i státní policie vidí výsledky ve zvýšené činnosti, což však znamená přesun lidí bez domova jinam a dlouhodobě je problematická vymahatelnost sankcí přestupkové činnosti. Statistiky ukazují, že hlavní nádraží není primárně nebezpečné z pohledů páchané kriminality, ale hlavní problém je jeho estetická a funkční hodnota. Tento faktor zohledňuje i vedení městské části, která se intenzivně věnuje úklidu. Do budoucna město počítá s umístěním velkokapacitních květináčů a dalšího mobiliáře, které nejen lokalitu zpříjemní napohled, ale také budou fungovat jako přirozená bariéra proti bivakování.
Ze zkušeností jednotlivých neziskových organizací a také odborníků z Odboru sociální péče je nutné řešit alkoholovou a závislostní problematiku a kombinaci těchto jevů. Kontaktní centrum pro lidi se závislostí na Vlhké, které provozuje Společnost Podané ruce, pracuje se stovkami lidí ročně, ale má omezené kapacity. Vzniká zde potřeba většího množství skutečně nízkoprahových místí, která nabídnou komplexní pomoc pro jednotlivé případy lidí bez domova, a to i v situacích, kdy tito lidé v dané chvíli nechtějí přijmout další pomoc, ale například pouze na daném místě být. Taková centra by měla být přístupná i v noci.
„Opakovaně narážíme na problém, že tyto a podobné služby mokrých či vlhkých center, která se věnují lidem bez domova se závislostním chováním, se nachází v Jihomoravském kraji či Brněnské metropolitní oblasti opravdu pouze v Brně. Lidé s těmito problémy cestují sem a zahlcují sociální služby. V dlouhodobém měřítku je nutné, aby se tento druh pomoci rozvíjel v dalších městech. Město Brno nemůže poskytovat sociální služby celému kraji,“ podotkla Markéta Vaňková.
Zdravotnická záchranná služba zavádí speciální praxi pro osoby bez domova, které nesouhlasí s převozem do nemocnice či ošetřením. Díky spolupráci s neziskovými organizacemi předávají informace o službách, které zajišťují sprchu, jídlo či základní ošetření. Tito lidé jsou tedy po akutním zhodnocení stavu ponechání na místě a mohou se obrátit na vhodné sociální služby a kontakty.
Protialkoholní záchytná stanice funguje v Jihomoravském kraji pouze v Brně v rámci Psychiatrické nemocnice. Kapacita 13 lůžek dlouhodobě nevyhovuje. V poslední době bylo nutné navýšit množství personálu a úpravu prostor, a to z důvodů zvyšující se agrese klientů. Statistiky i zde ukazují, že počet lidí z kraje dvakrát převyšuje počet klientů z města. V loňském roce ošetřila záchytná stanice 2 396 klientů, z toho 1 099 bylo obyvatel Brna.
Účastníci jednání se shodli na potřebě pokračovat v koordinaci jednotlivých institucí a hledání dalších kapacit v oblasti sociálních a zdravotních služeb. Město chce v podobných mezioborových setkáních pokračovat i v budoucnu.
