{foto:www.hw-ernst.cz}
Brno si stále víc uvědomuje, že jeho kořeny sají živinu nejen z půdy české, ale i německé a židovské, neboť všechny tři kultury po mnoho staletí tvořily nedílnou jednotu. Židovská kultura nám dala jednoho z nejvýznamnějších představitelů hudebního života 19. století - H. W. Ernsta (1812-1865).Ten ve stopách svého vzoru - „ďábelského" houslisty Paganiniho - procestoval celou Evropu a udivoval hudbymilovné publikum krásným a oduševnělým tónem svých houslí. Představoval dovršení tradice velkých houslových virtuosů 19. století, jak uvedl prof. Rudolf Pečman na slavnostní prezentaci knihy „Heinrich Wilhelm Ernst - Paganini z Brna", kterou vydal Archiv města Brna jako suplementum sborníku Brno v minulosti a dnes.
Prezentace knihy se konala 18. března v nově otevřeném letohrádku Mitrovských u výstaviště. O knize promluvil její autor, hudební vědec Jan Pěčka, který dal přítomným nahlédnout i do svých plánů s řešením dosud nevyjasněných otázek kolem Ernsta a jeho skladatelské tvorby. Do historických souvislostí Brna na počátku 19. století zařadila slavného houslistu historička Milena Flodrová a Ernstovo skladatelské a interpretační umění přiblížil primárius Doležalova kvarteta Václav Dvořák svým excelentním přednesem Ernstova Nocturna, za něž kdysi autor dostal od svých mecenášů mistrovské stradivárky.
Pěčkova monografie shromažďuje dosavadní pracně posbírané údaje o Ernstově rodokmenu, životě (včetně záhady s datem jeho narození) a uměleckém působení v Evropě a zejména v Brně, o jeho skladbách, pozůstalosti i nástroji, na němž pak hrála jeho následovnice, opět brněnská rodačka Františka Vilemína Nerudová. Druhou polovinu knihy tvoří kapsa s replikami dokumentů o umělci a jeho rodině a s CD obsahujícím mj. nahrávku Ernstových skladeb v podání Václava Dvořáka (housle) a Michala Rezka (klavír). Krásně graficky upravenou knihu je možno zakoupit v Archivu města Brna.
(mž)
