(gak) – V rámci zahájení ohňostrojné části festivalu IGNIS BRUNENSIS byl v sobotu večer na Brněnské přehradě slavnostně pokřtěn vor. Touto atrakcí chtějí Lesy města Brna připomenout své 550. výročí založení.
Ještě před zahájením samotného ohňostroje byl dřevěný vor pokřtěn a poté vyrazil na vodu se sedmiminutovým představením, které bylo nazváno Setkání živlů. Na palubě voru hořel oheň, který figuroval v kontrastu se šesti proudy, které vytvářeli vodní brány a gejzíry. Do této vodní tříště pouštěli scénografičtí osvětlovači z Městského divadla Brno světla, která umocňovala živelnost show.
Téměř sedmdesát metrů dlouhý vor, který byl postaven za čtrnáct dní, bude nyní více než měsíc kotvit na hladině přehrady. Podle ředitele Lesů města Brna Jiřího Neshyby. bude vše záležet na tom, zda bude mít veřejnost zájem o plavby na tomto unikátním dopravním prostředku. „Zatím vymýšlíme časový harmonogram, včetně délky a trasy vyhlídkové trasy,“ dodal Neshyba.
Vor není zcela autentický, například jednotlivé klády jsou k sobě přišroubovány na pevno. Původně byly kmeny vázány volně takzvanými houžvemi, což jsou zpracované kmeny mladých smrků. Ty ovšem není možné kvůli bezpečnosti cestujících na voru použít.
„Správně se ani nejedná o vor, ale vorový pramen. Ti, kteří je staví, jsou plavci, protože dřevo plavili. Celé soupravě se pak říká prám,“ osvětlil názvosloví hlavní stavitel Jiří Trávníček.
Že jsou brněnské městské lesy se splavováním dřeva úzce spjaté je doloženo už z dob napoleonských válek, kdy se město dostalo do svízelné situace v zásobování palivovým dřevem. Všechna tažná zvířata byla tenkrát využita pro válečné účely, proto se dřevo dopravovalo po Svratce. Plavení dřeva včetně vybudované náplavky na dnešní ulici Cejl bylo zrušeno v polovině 19. století.
