Brněnské období páry má skončit v roce 2027

V Brně se jim neřekne jinak než kouřící značky. Dvoumetrové vývody z parovodů se totiž v centru často využívaly pro osazení dopravního značení. Tyto turisticky atraktivní symboly minulosti města, kterých bylo 105, postupně mizí, protože je teplo stále častěji rozváděno horkovody.

Párou se topí v Brně od roku 1930. První československá teplárna na Špitálce ji produkovala spolu s elektřinou, kterou využívaly ve výrobě textilní továrny jako Mosilana nebo Vlněna.

Přechod z parovodů na modernější, úspornější a bezpečnější horkovody zahájila městská společnost Teplárny Brno v roce 2010, předpoklad dokončení přestavby je rok 2027. Systém by měl být připraven i na plánované připojení na dodávky tepla z Jaderné elektrárny Dukovany.

Původní podzemní parovodní síť měřila 97 kilometrů. Ta horkovodní se díky optimalizaci zkrátí na 67 kilometrů, aktuálně je hotovo 56. Zatímco letos nové úseky nepřibyly, o to víc se projektovalo. Na rok 2023 se připravuje přestavba dalších tří kilometrů parní sítě. Výkopové práce budou probíhat na Porážce, Masné, Zderadově, Čechyňské, Veletržní a na Mendlově náměstí od tramvajové smyčky po Fakultní nemocnici u sv. Anny a v části jejího areálu.

Horkovody jsou šetrné k peněžence i přírodě

Základní výhodou horkovodu je výrazné snížení ztrát tepla v celé síti. Dalším benefitem výměny dosavadní soustavy bude také snížení poruchovosti. Současně s pokládkou potrubí je veden i takzvaný sdělovací kabel, který umožňuje dálkový dohled nad provozovanými výměníkovými stanicemi a dálkový odečet spotřeby tepla. Přidruženým efektem se pak stane úprava výměníkových stanic v jednotlivých připojených objektech, kterou zajišťují jejich vlastníci.

Neopominutelné jsou také úspory, které horkovody přinášejí. Každá přepojená domácnost ušetří průměrně 8 až 15 % nákladů za topení. Zapomenout nemůžeme ani na ochranu životního prostředí. Na jeden kilometr nového vedení vypustí komíny tepláren do ovzduší každým rokem o 336 tun CO₂ méně. Pokud bude v roce 2027 vše hotovo, bude to stejné, jako by městem jezdilo o 10 tisíc aut méně.

Brněnské teplárny se v maximální míře snaží vyměňovat potrubní vedení v koordinaci s dalšími stavbami, kde jsou naplánovány jiné rekonstrukce inženýrských sítí, tedy především kanalizace a vodovodu. Typickým příkladem může být výměna parovodů na Křížkovského a v okolí hlavního vstupu na výstaviště, která v listopadu 2020 odstartovala následnou revitalizaci Mendlova náměstí.

Nové horkovody se většinou pokládají v trasách původních parovodů. Nejdříve se instaluje nadzemní provizorní parní vedení, které zabezpečí dodávky tepla pro odběratele během realizace. Pak se provedou výkopové práce, odkryje se železobetonový parní kanál, staré potrubí se demontuje, nahradí novým horkovodním, provedou se tlakové a rentgenové zkoušky, potrubí se obsype pískovým ložem, které se zhutní, a obnoví se povrchy.

Ne vždy ovšem může jít vše podle plánu. Na Jakubském náměstí byl například v rámci archeologického průzkumu v roce 2016 odkryt hřbitov ze 13. století. A v letech 2019–2021 několik měsíců působila po letech sucha potíže nečekaně vysoká hladina vody ve Svratce, do jejíhož dna se umisťovaly ocelové chráničky a do nich nové potrubí.

Horkovody

• Celkové náklady na projekt jsou vyčísleny na 2 miliardy korun.
• Na financování se společně s městem podílí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
• Projekt získal podporu Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
• Za některé z etap byly Teplárny Brno oceněny Křišťálovým komínem Teplárenského sdružení ČR pro nejlepší tuzemský projekt.

Další informace k projektu jsou k dispozici na webových stránkách cobude.brno.cz.