Přeskočit na obsah

Brněnská hra s experimentem. CED slaví třicetiny

28. září 2022 3 minuty čtení Zdeňka Obalilová

Divadlo je jako umělecká forma jedinečné v nekonečnosti možností svého vyjádření. V Brně máme navíc privilegium – jsme už 30 let svědky, diváky a účastníky velmi aktivního „osahávání hranic“ divadla. A to vše díky Centru experimentálního divadla, známému také pod zkratkou CED.

Centrum experimentálního divadla v letošním roce slaví tři dekády svého působení na brněnských prknech, která znamenají svět. Jeho zřizovatelem je Brno, patří mezi městské příspěvkové organizace a je volným spojením tří uměleckých subjektů – Divadla Husa na provázku, HaDivadla a nejmladší části, umělecké platformy Terén.

Oslavy kulatého výročí vypuknou 1. října v sídle CED na Zelném trhu. Celý den bude probíhat ve znamení přiblížení zákulisí divákům. Ve foyer bude výstava, připraveny jsou prohlídky areálu a vzácností z divadelních dílen, skříní a šatníků, konat se budou besedy, performance i závěrečné setkání ve velkém sále. Více na ced-brno.cz.

Plány spojit brněnské experimentálnější scény do jedné organizace sahají do roku 1986. Intenzivní přípravy, zejména organizační struktury a možností samotného fungování, začaly následujícího roku. Po sametové revoluci se povedlo celý proces urychlit a v roce 1992 vzniklo CED. První zřizovací listinu vydal Úřad města Brna s účinností od 1. ledna 1992. Ředitelem se stal Petr Oslzlý, od roku 2018 zastává tuto pozici Miroslav Oščatka.

V té době byly součástí Centra experimentálního divadla tři scény, kromě Divadla Husa na provázku a HaDivadla také Divadlo U stolu. To se nacházelo na komorní scéně paláce Hausperských z Fanálu (na snímku) na Zelném trhu. Jeho ústřední postavou byl herec František Derfler. Specifikem divadla bylo scénické uvádění literárních textů, jak poezie, tak prózy a původně i dramatických děl. Divadlo U stolu ukončilo svoji činnost v roce 2019, kdy jeho zakladatel zemřel.

Příhodný terén pro husu a hady

Historie Divadla Husa na provázku začíná v 60. letech a v době pražského jara tato scéna vzkvétá. Avšak ani tuhá normalizační atmosféra plná zákazů a odstavení mnoha osobností na druhou kolej neznamenala konec snahy dělat divadlo jinak. I přes perzekuce režimu se dařilo šeď 70. a 80. let pravidelně nabourávat, například díky inscenaci jedinečné brněnské divadelnice Evy Tálské Svolávám všechny skřítky! Královna. Rok 1985 znamená začátek přestavby nové scény na Zelném trhu, kde nyní sídlí nejen divadlo, ale celý CED.

Druhou klíčovou scénou Centra experimentálního divadla je HaDivadlo, které v roce 1982 mění prostějovskou adresu za brněnskou. Po několika stěhováních pak zakotvilo v prostoru bývalého kina v Alfa pasáži. Velké množství výjimečných osobností spojených s HaDivadlem vytvořilo unikátní experimentální scénu pro náročného diváka. V listopadu 1989 vyhlásila tato dvě brněnská divadla jako první scény v ČSSR stávku a připojila se k sametové revoluci. Po vzniku CED v roce 1992 jsou obě divadla zaštítěna kontinuální podporou od města, aniž by ztratila svou tvůrčí a výrazovou samostatnost. Jejich poetika patří už dlouho a pevně do kulturní mapy Brna.

Nejmladší součástí CED je platforma performativního umění Terén. Ta se soustředí na propojování jednotlivých druhů umění. Terén tvoří divadelní a hraniční umělecké projekty a jednotlivá představení, performance či happeningy umísťuje do neobvyklých prostředí. Svým způsobem Terén ohledává město.

Centrum experimentálního divadla vydává od roku 2019 svůj časopis CEDIT, který slouží nejen k dodání kontextu tvorby CED, ale také k hledání možností, jak teoreticky uchopit divadelní tvorbu nejen v Brně.

 

Budova Divadla Husa na provázku a sídla CEDu na Zelném trhu. Foto: MMB


 

Mohlo by vás dále zajímat

Neboj se mě. Foto: Zdeněk Kolařík
Neboj se mě, vzkazují zrakově postižení

Věděli jste, že 80 procent informací vnímáme očima? Jaké to je nevidět? Otázka, kterou si zdravý člověk raději nepokládá. Pro lidi se zrakovým postižením je to ale realita.

Ředitel JICu Petr Chládek: „Naší touhou není atakovat pozice hlavních měst, ale vybudovat si místo v rámci ‚dvojek’, tedy stát po boku Lince, Drážďan apod.“ Foto: JIC
Podporujeme lidi s nápadem, který má šanci dobýt svět. Už 20 let

Z bodu, kde zhruba každý osmý člověk nemohl sehnat práci, do situace, kdy lidé sami vytvářejí nadstandardně placená pracovní místa. Z města s krachujícími podniky a opuštěnými továrnami líhní startupů a inovativních firem. Takovou proměnou Brno prošlo od přelomu tisíciletí do současnosti. A na tom, že věci nabraly tenhle směr, má kromě jiného zásluhu i JIC, který vznikl právě před 20 lety s cílem pomáhat podnikatelům prorazit nejen v regionu, ale i ve světě. O „včera, dnes a zítra“ této instituce jsme mluvili s jejím ředitelem Petrem Chládkem. 

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Foto: Internetová encyklopedie dějin Brna
Starobrněnský klášter slaví 700 let

Stavba kláštera jako vykoupení z pozemských hříchů. I takto – poněkud bulvárně – bychom se mohli dívat na vznik starobrněnského kláštera cisterciaček. Jeho zakladatelka a donátorka královna Eliška Rejčka byla žena s pozoruhodným osudem. Její životní kroky by budily pozornost i nyní, natož ve středověkých českých zemích.

Tunel na Žabovřeské. Foto: Marie Schmerková
Velký městský okruh se rozrůstá, pracuje se na třech úsecích

Neustálé čekání v zácpách nemá nikdo rád. Jak ale pomoci plynulejší dopravě v Brně, když aut je stále více a ulice nelze nafouknout? Jedním z řešení je vybudování velkého městského okruhu (VMO). Aktuálně se pracuje hned na třech úsecích. Po jejich dokončení sice zatím nebude hotový celý okruh, ale řidičům i tak prospějí.

Nejnovější články

Neboj se mě. Foto: Zdeněk Kolařík
Neboj se mě, vzkazují zrakově postižení

Věděli jste, že 80 procent informací vnímáme očima? Jaké to je nevidět? Otázka, kterou si zdravý člověk raději nepokládá. Pro lidi se zrakovým postižením je to ale realita.

Ředitel JICu Petr Chládek: „Naší touhou není atakovat pozice hlavních měst, ale vybudovat si místo v rámci ‚dvojek’, tedy stát po boku Lince, Drážďan apod.“ Foto: JIC
Podporujeme lidi s nápadem, který má šanci dobýt svět. Už 20 let

Z bodu, kde zhruba každý osmý člověk nemohl sehnat práci, do situace, kdy lidé sami vytvářejí nadstandardně placená pracovní místa. Z města s krachujícími podniky a opuštěnými továrnami líhní startupů a inovativních firem. Takovou proměnou Brno prošlo od přelomu tisíciletí do současnosti. A na tom, že věci nabraly tenhle směr, má kromě jiného zásluhu i JIC, který vznikl právě před 20 lety s cílem pomáhat podnikatelům prorazit nejen v regionu, ale i ve světě. O „včera, dnes a zítra“ této instituce jsme mluvili s jejím ředitelem Petrem Chládkem. 

Brněnské výstaviště, foto: M. Schmerková
Výstaviště slaví 95 let. Vyrazte prozkoumat brněnskou veletržní chloubu

Hlavním tahákem nadcházejícího víkendu jsou bezesporu oslavy 95 let brněnského výstaviště. Neváhejte s návštěvou, program je opravdu bohatý. Dále začíná také festival Provázek open, který potrvá až do června. K návštěvě zvou i dopravní hřiště v Komíně a Řečkovicích – chystá se zde speciální program pro děti.

Do Brna se sjeli zástupci dvanácti měst, aby sdíleli své zkušenosti a příklady dobré praxe a načerpali novou inspiraci.  Foto: M. Schmerková
Jak na životní prostředí? Zkušenosti z celého světa se sdílely v Brně

Zelená infrastruktura, údržba zeleně nebo energetika – i tato témata zahrnoval městem organizovaný mezinárodní workshop nazvaný příznačně Den partnerských měst. Do Brna se sjeli zástupci dvanácti měst, aby sdíleli své zkušenosti a příklady dobré praxe a načerpali novou inspiraci.