Přeskočit na obsah

Brněnská hra s experimentem. CED slaví třicetiny

28. září 2022 3 minuty čtení Zdeňka Obalilová

Divadlo je jako umělecká forma jedinečné v nekonečnosti možností svého vyjádření. V Brně máme navíc privilegium – jsme už 30 let svědky, diváky a účastníky velmi aktivního „osahávání hranic“ divadla. A to vše díky Centru experimentálního divadla, známému také pod zkratkou CED.

Centrum experimentálního divadla v letošním roce slaví tři dekády svého působení na brněnských prknech, která znamenají svět. Jeho zřizovatelem je Brno, patří mezi městské příspěvkové organizace a je volným spojením tří uměleckých subjektů – Divadla Husa na provázku, HaDivadla a nejmladší části, umělecké platformy Terén.

Oslavy kulatého výročí vypuknou 1. října v sídle CED na Zelném trhu. Celý den bude probíhat ve znamení přiblížení zákulisí divákům. Ve foyer bude výstava, připraveny jsou prohlídky areálu a vzácností z divadelních dílen, skříní a šatníků, konat se budou besedy, performance i závěrečné setkání ve velkém sále. Více na ced-brno.cz.

Plány spojit brněnské experimentálnější scény do jedné organizace sahají do roku 1986. Intenzivní přípravy, zejména organizační struktury a možností samotného fungování, začaly následujícího roku. Po sametové revoluci se povedlo celý proces urychlit a v roce 1992 vzniklo CED. První zřizovací listinu vydal Úřad města Brna s účinností od 1. ledna 1992. Ředitelem se stal Petr Oslzlý, od roku 2018 zastává tuto pozici Miroslav Oščatka.

V té době byly součástí Centra experimentálního divadla tři scény, kromě Divadla Husa na provázku a HaDivadla také Divadlo U stolu. To se nacházelo na komorní scéně paláce Hausperských z Fanálu (na snímku) na Zelném trhu. Jeho ústřední postavou byl herec František Derfler. Specifikem divadla bylo scénické uvádění literárních textů, jak poezie, tak prózy a původně i dramatických děl. Divadlo U stolu ukončilo svoji činnost v roce 2019, kdy jeho zakladatel zemřel.

Příhodný terén pro husu a hady

Historie Divadla Husa na provázku začíná v 60. letech a v době pražského jara tato scéna vzkvétá. Avšak ani tuhá normalizační atmosféra plná zákazů a odstavení mnoha osobností na druhou kolej neznamenala konec snahy dělat divadlo jinak. I přes perzekuce režimu se dařilo šeď 70. a 80. let pravidelně nabourávat, například díky inscenaci jedinečné brněnské divadelnice Evy Tálské Svolávám všechny skřítky! Královna. Rok 1985 znamená začátek přestavby nové scény na Zelném trhu, kde nyní sídlí nejen divadlo, ale celý CED.

Druhou klíčovou scénou Centra experimentálního divadla je HaDivadlo, které v roce 1982 mění prostějovskou adresu za brněnskou. Po několika stěhováních pak zakotvilo v prostoru bývalého kina v Alfa pasáži. Velké množství výjimečných osobností spojených s HaDivadlem vytvořilo unikátní experimentální scénu pro náročného diváka. V listopadu 1989 vyhlásila tato dvě brněnská divadla jako první scény v ČSSR stávku a připojila se k sametové revoluci. Po vzniku CED v roce 1992 jsou obě divadla zaštítěna kontinuální podporou od města, aniž by ztratila svou tvůrčí a výrazovou samostatnost. Jejich poetika patří už dlouho a pevně do kulturní mapy Brna.

Nejmladší součástí CED je platforma performativního umění Terén. Ta se soustředí na propojování jednotlivých druhů umění. Terén tvoří divadelní a hraniční umělecké projekty a jednotlivá představení, performance či happeningy umísťuje do neobvyklých prostředí. Svým způsobem Terén ohledává město.

Centrum experimentálního divadla vydává od roku 2019 svůj časopis CEDIT, který slouží nejen k dodání kontextu tvorby CED, ale také k hledání možností, jak teoreticky uchopit divadelní tvorbu nejen v Brně.

 

Budova Divadla Husa na provázku a sídla CEDu na Zelném trhu. Foto: MMB


 

Mohlo by vás dále zajímat

Jindřich Chatrný. Foto: Zdeněk Kolařík
Architektura je někdy progresivní, někdy méně, ale nikdy neustrne

Sólo pro stále mladou dámu. Výstavu s tímto názvem připravilo k 60. výročí své existence oddělení dějin architektury Muzea města Brna. Úkolem oddělení od počátku bylo dokumentovat i prezentovat, jak se architektuře, tedy zmíněné dámě, daří v Brně, které jí bylo zvláště v první polovině 20. století zaslíbené. O tom jsme ve výstavě na Špilberku mluvili s dlouholetým vedoucím oddělení Jindřichem Chatrným.

Štěpán Menaše Kliment. Foto: David Konečný
O chanuce si dávají dárky i židé. Taky jedí bramboráky a hrají drejdl

„Kdysi dávno existovali lidé, kterým se říkalo Makabejští…“ Pokud jste fanoušci seriálu Přátelé, o svátcích chanuka vás už poučil vánoční pásovec. Přesto vám v následujícím rozhovoru zkusíme prozradit ještě něco nového – nejen o tom prosincovém, ale o celkovém životě židovské komunity v Brně, který nám přiblížil brněnský rabín Štěpán Menaše Kliment.

Tramvajový tunel do kampusu. Foto: Marie Schmerková
Vyšel prosincový Brněnský metropolitan

Tento týden najdete ve svých schránkách nový Brněnský metropolitan. Připravili jsme pro vás přehled adventních akcí a tipů na dárky, ale i rozhovor o „nekřesťanském“ svátku, jenž se slaví v období křesťanských Vánoc – o židovské chanuce.

Žaneta Dvořáčková. Foto: Zdeněk Kolařík
Děti vězňů jsou také oběti zločinu. Jen nejsou vidět

Nástup do vězení změní člověku život. Ale nejen jemu. Do nové – nezáviděníhodné – situace se dostává i jeho partner a děti. Najednou je doma méně peněz a více starostí. Opora zmizela a táta nebo máma na všechno zůstane sám/a. Těmto neviditelným obětem trestných činů pomáhá Mezinárodní vězeňské společenství, které každoročně před Vánocemi pořádá sbírku dárků pro děti vězňů bez peněz. Jak lze přispět, prozradila vedoucí projektů pro rodiny a děti Žaneta Dvořáčková.

Nejnovější články

Možností veřejného bruslení je v Brně hned několik, foto: M. Schmerková
Druhý adventní víkend vánočně i nevánočně: v zoo, v Technickém muzeu nebo ve Scale

Kde si v Brně krátit čekání na Ježíška (nebo na to, až všudypřítomná vánoční vřava opadne)? Vyrazte třeba na brusle, od minulého týdne se zvýšil počet otevřených kluzišť, ze kterých si můžete vybrat. Komu se nechce zmrzat venku, zajde na literární festival do Scaly, nebo se ještě lépe prohřeje i uvnitř na vinařské ochutnávce. Co dalšího nabízí Brno o druhém adventním víkendu? 

Jindřich Chatrný. Foto: Zdeněk Kolařík
Architektura je někdy progresivní, někdy méně, ale nikdy neustrne

Sólo pro stále mladou dámu. Výstavu s tímto názvem připravilo k 60. výročí své existence oddělení dějin architektury Muzea města Brna. Úkolem oddělení od počátku bylo dokumentovat i prezentovat, jak se architektuře, tedy zmíněné dámě, daří v Brně, které jí bylo zvláště v první polovině 20. století zaslíbené. O tom jsme ve výstavě na Špilberku mluvili s dlouholetým vedoucím oddělení Jindřichem Chatrným.

Štěpán Menaše Kliment. Foto: David Konečný
O chanuce si dávají dárky i židé. Taky jedí bramboráky a hrají drejdl

„Kdysi dávno existovali lidé, kterým se říkalo Makabejští…“ Pokud jste fanoušci seriálu Přátelé, o svátcích chanuka vás už poučil vánoční pásovec. Přesto vám v následujícím rozhovoru zkusíme prozradit ještě něco nového – nejen o tom prosincovém, ale o celkovém životě židovské komunity v Brně, který nám přiblížil brněnský rabín Štěpán Menaše Kliment.

Tramvajový tunel do kampusu. Foto: Marie Schmerková
Vyšel prosincový Brněnský metropolitan

Tento týden najdete ve svých schránkách nový Brněnský metropolitan. Připravili jsme pro vás přehled adventních akcí a tipů na dárky, ale i rozhovor o „nekřesťanském“ svátku, jenž se slaví v období křesťanských Vánoc – o židovské chanuce.