Bez Ferstela a Hansena by dnes Brno vypadalo výrazně jinak

Brno se pyšní skvělou architekturou – a nejen funkcionalistickou. Řada odborníků se dokonce přiklání k názoru, že pravá urbanisticko-architektonická tvář města vznikla už v 19. století. Zásadním způsobem ji formovali také architekti Heinrich Ferstel (1828–1883) a Theophil Hansen (1813–1891), jejichž výročí si o prázdninách připomeneme.

Po napoleonských válkách a zvláště poté, co se postupně do 60. let 19. století zbavilo barokních hradeb, se Brno začalo měnit v moderní průmyslovou metropoli Moravy. To s sebou neslo také urbanistický a architektonický rozvoj města, na němž se převážně podíleli německy mluvící Moravané, Židé nebo cizinci z německy mluvících a jiných zemí.

Soupeření mezi německým a českým živlem, nacionalismus a tragické křivdy mezi oběma národy, které vyvrcholily za okupace a po osvobození, způsobily, že se Brno k tomuto dědictví příliš nehlásilo. To se však mění a budovy z 19. století, postavené v duchu historismu, i jejich tvůrci dnes vystupují ze stínu modernistického Brna.

Také stavby našich letních jubilantů – od narození Rakušana Heinricha Ferstela uplyne 7. července 195 let, od jeho úmrtí pak 14. července 140 let a rakouský architekt dánského původu Theophil Hansen přišel na svět 13. července před 210 lety – jsou na brněnské okružní třídě, která po vzoru vídeňské Ringstrasse vznikla na místě zbouraných hradeb, opravdu nepřehlédnutelné.

Na jednom z jejích nejexponovanějších míst, v křížení jejích hlavních bulvárů na dnešním Komenského náměstí, vyrostl v letech 1863–1868 podle Ferstelova návrhu trojlodní neogotický evangelický svatostánek s 50metrovou věží (na snímku), kterému se podle neomítnutého cihlového zdiva, prvku inspirovaného severoněmeckou gotikou, začalo říkat Červený kostel (Janu Amosu Komenskému byl stejně jako náměstí dedikován po vzniku republiky).

Na území typicky katolické části Evropy se jednalo o první takto velkou a náročnou stavbu nekatolické modlitebny, proto byla označována za pomník liberálního ducha. Je však třeba dodat, že čestné měšťanství Brna architekt později obdržel za „stylově čistou restauraci“ hlavního brněnského farního katolického kostela sv. Jakuba Většího, která se uskutečnila v 70. letech 19. století a zahrnovala i nový hlavní oltář dokončený v roce 1896.

Z Ferstelových světských staveb na okružní třídě najdeme Berglův palác (lidově Muzejku) postavený v letech 1860–1863 na rohu Moravského náměstí a Lidické. Pod neogotickou fasádou se skrývá neorenesanční sídlo brněnských podnikatelů, později také několikrát kavárna nebo zemědělské muzeum. Dnes tuto kulturní památku obývají Francouzská aliance a Rakouský institut.

Honosné stavby slouží bohulibým účelům dodnes

Pozdní římskou renesancí se nechal inspirovat také Theophil Hansen, když na okružní třídě – v dnešní Husově ulici – vybudoval v letech 1870–1874 dvě architektonicky provázané stavby – Besední dům a Pražákův palác. Právě moravský politik, poslanec zemského i říšského sněmu a ministr Alois Pražák se zasloužil o vznik obou budov. Letos 150letý Besední dům se stal kulturním a společenským centrem stále více se emancipujícího brněnského českého obyvatelstva a dnes je sídlem Filharmonie Brno, bývalý nájemní dům rodiny Pražákovy byl v roce 1994 zrekonstruován pro Moravskou galerii. Na základě Hansenova projektu byla už v letech 1864–1868 postavena i nová Zemská nemocnice u svaté Anny.

Urbanistický koncept brněnské okružní třídy se podle vzoru vídeňské Ringstrasse na místě zbouraných hradeb uskutečňoval postupně od 60. let 19. století. Byl situován v místech dnešních ulic Husovy, Joštovy, Rooseveltovy, Koliště a Nádražní.