Architekta Dušana Jurkoviče připomíná pamětní deska

(mak) – Jméno Dušana Jurkoviče si mnozí vybaví především ve spojení s lázeňskými domy v Luhačovicích či chatami na beskydských Pustevnách. Od roku 2011 se do povědomí širší veřejnosti znovu dostává také brněnská Jurkovičova vila, která byla zpřístupněna po důkladné rekonstrukci.

Do Brna přišel slovenský architekt za uměleckými zakázkami v roce 1899 na pozvání Františka Mareše, ředitele dívčího vzdělávacího ústavu Vesna a spoluzakladatele Klubu přátel umění. V moravské metropoli pak Jurkovič strávil s rodinou 20 let a řídil odtud realizaci svých nejdůležitějších staveb (mj. lázeňského komplexu v Luhačovicích). V letech 1906–1907 si v Žabovřeskách postavil i výše zmíněné rodinné sídlo. Prvním útočištěm tohoto předního představitele české a slovenské moderny však byl až do roku 1903 byt v ulici Giskra-Strasse 36, v současnosti Kounicově 12.

Autory myšlenky na vytvoření desky jsou architekt Zdeněk Müller, historička Milena Flodrová a umělecký sklář Valér Kováč, který ji také realizoval. Po slavnostním odhalení pamětní desky byli zájemci pozváni na prohlídku obou školních budov Vesny v Jaselské 9 a Jurkovičovy jizby – znovuobnoveného pokojíku školního penzionátu Vesny v Údolní 12, který jako svoji první brněnskou realizaci Jurkovič zařizoval nábytkem.