František Horník-Lánský: Akt (20. léta 20. st.)Jako v prodejní galerii, kde jsou nashromážděny desítky líbivých obrazů, na nichž se při aukci dá hodně vydělat - tak si může připadat návštěvník brněnského Uměleckoprůmyslového muzea na výstavě „Bytosti odnikud. Metamorfózy akademických principů v malbě 1. poloviny 20. století".
Autorce kontroverzní, nicméně originální a zajímavé výstavy Marii Rakušanové se podařilo shromáždit kolekci více než 400 akademismem silně poznamenaných maleb a kreseb uložených po léta v depozitářích galerií a muzeí či v interiérech různých institucí a soukromých bytů. „Projekt Bytosti odnikud nehodlá akademické tendence v malířství první poloviny 20. století institucionalizovat, nechce je ani prvoplánově rehabilitovat. Proto neusiluje o estetizování výsledného profilu výstavy prostřednictvím tendenčně selektivního výběru děl a referenčních projekcí a nevyhýbá se určitým charakteristickým, avšak v našich očích vyloženě negativně vnímaným rysům tohoto typu tvorby: podbízivosti nebo sentimentálnosti," uvádí ředitel pořádající Moravské galerie v Brně Marek Pokorný a dodává: „Smyslem výstavy je upozornit na tyto pro kultivované intelektuály možná nepříjemné vyzby a vrátit dějiny výtvarného umění, jak je známe, do původního kontextu, který se nám časem podařilo programově zapomenout."
Výstavu původně připravenou pro Galerii hlavního města Prahy, kde měla úspěšnou premiéru, přivezla do Brna Moravská galerie, protože se hodí do jejích projektů zaměřených na představování zapomenutých tendencí i děl českého umění 20. století (viz ne tak dávnou výstavu díla Milady Marešové). Instalace výstavy, jejíž podoba je dílem Marie Rakušanové a architekta Zbyňka Baladrána, má punc doby, kdy akademismus vládl výtvarnému umění: stěny jsou doslova „vytapetovány" obrazy, jež se tak dostávají do bezprostřední souvislosti se sousedními díly stejného či podobného námětu. Divák je tak záměrně zahlcen množstvím nahého masa, různých alegorií, portrétů i interiérů a často exotických exteriérů v pozadí a musí si v té změti hledat dílo, které ho osloví. I taková se tam dají najít - ne všechno je kýč. Už proto, že obrazy „malované tak, jak to lidé mají rádi" (opravdu žádný modernismus!), vytvářeli i proslulí umělci jako Vojtěch Hynais, František Ženíšek, Václav Brožík, Alfons Mucha, František Kupka, Miloš Jiránek, Antonín Hudeček, Max Švabinský, bohatě zastoupený Jakub Obrovský, Vratislav Nechleba a desítky dalších umělců i rutinérů, kteří malovali velké akty, alegorie či portréty určené do buržoazních salonů a reprezentativních prostor vážených institucí. Jaký div, že modernisté a avntgardisté (čeští jako zahraniční) toto umění vykazovali z výstavních síní a odsuzovali je k zapomnění. Málem se jim to povedlo. Ale i toto umění spoluvytvářelo obraz 20. století - což se této výstavě umístěné v ideálních historizujících prostorách Uměleckoprůmyslového muzea skvěle daří připomenout. Nehledě na to, že jak obrazy ve škále od výsostného umění po většinový kýč, tak i ukázky dobových fotografií a filmů, promítané mezi obrazy, názorně demonstrují, jak „stereotypy většinové produkce první poloviny 20. století nepozorovaně pronikly do současné populární kultury - do filmu, fotografie a ilustrace," jak uvedla autorka výstavy.
Zdařilá, i když oproti Praze redukovaná výstava (z více než 400 položek je v Brně vystaveno jen 148) je doprovozena komentovanými prohlídkami, přednáškami, diskusí u kulatého stolu (22. dubna v 17 hod.), komponovaným pořadem k poctě Emy Destinnové (7. června v 19 hod.), brožurou, již každý návštěvník obdrží ke vstupence, a taky možností pořídit si velkou reprezentativní monografii Marie Rakušanové „Bytosti odnikud".
Výstava potrvá až do 7. června 2009.
Michal Žák
