Město Brno bojuje proti nelegálnímu černému výlepu, který ohrožuje kvalitu života. Vedle nesporně důležitých preventivních činností proti šíření nelegálního výlepu plakátů se jako aktivní opatření proti černému výlepu nabízí nátěrový systém, který poskytuje ochranu kovových i plastových konstrukcí proti uvedeným negativním vlivům.
„V loňském roce jsme si zkušebně vyzkoušeli speciální nátěr na šestnácti místech a jeho výsledek je pro nás velice dobrý,"" řekl náměstek primátora pro hospodářství Oliver Pospíšil s tím, že celkem šlo o 30 m² plochy za cenu 24 tis. Kč.
„Zkušební plochy jsme sledovali v období srpen až prosinec 2007, tj. čtyři měsíce s proměnlivými povětrnostními podmínkami. Před aplikací nátěrů byly dotčené objekty polepovány prakticky denně čerstvými plakáty. Následně po aplikaci nátěru nedošlo ve sledovaném období čtyř měsíců k žádnému zasažení černým výlepem a ukazuje se tedy, že nátěrová technologie je funkční,"" dodal Oliver Pospíšil.
Více informací o černém výlepu v Brně:
Černým výlepem je zasaženo zejména území městských částí Střed, Sever, Královo Pole a Jih. Plakáty jsou lepeny na frekventovaných místech bez estetického záměru. Odhadem se jedná o 500 lokalit. Mezi nejčastěji polepované lokality patří například Mendlovo náměstí, Moravské náměstí, Nádražní ul., Benešova ul., Pekařská ul. a lokalita Dornych x Zvonařka. Černým výlepem je poškozován povrch zasažených objektů. Přibližně 60 % všech objektů, na které se černý výlep umísťuje, jsou stožáry veřejného osvětlení (správce TSB, a.s.) či trakčního vedení (správce DPMB, a.s.). Dalším často zasaženým objektem jsou skříňky elektrických rozvaděčů (nejčastějším správcem DPMB, a. s., a BKOM, a. s.). Polepovány jsou také lavičky, odpadkové koše a popelnice (SAKO). Při zkoumání informačního obsahu plakátů bylo zjištěno, že se jedná cca v 80 % případů o propagaci diskoték, tanečních party, koncertů a dalších hromadných kulturních akcí. Přibližně 70 % plakátů propaguje akce, které se konají přímo v Brně, zbytek pak v Praze či Ostravě.
Komplexní nátěrová technologie může plnit tyto funkce:
- princip technologie je ve vrstvě aplikovaného inertního materiálu, jež výrazně znemožňuje nanášení a uchycení lepidla pro výlep - lepidlo stéká
- díky inertnímu materiálu, který je aplikován jako mezivrstva druhého a vrchního nátěru funguje jako obranný systém proti nežádoucímu výlepu plakátů
- třetí vrstva této nátěrové technologie zkvalitňuje odolnost nátěru proti mechanickým a chemickým vlivům (odlétající štěrk z komunikací, inertní a chemické posypy používané v zimních měsících apod.)
Speciální nátěrové technologie, které jsou na trhu k dispozici, dokážou být in-aktivní nejen vůči lepidlům, ale i chemickým látkám (kyseliny a zásady). V případě nalepení plakátu je možné ho jednoduše odstranit obvykle suchou cestou bez jakékoliv mechanické námahy. Nespornou výhodou je fakt, že použití této nátěrové technologie je i jakousi „psychologickou prevencí"" proti vylepovačům plakátů.
Nebezpečí černého výlepu:
Na některých objektech se stává černý výlep nebezpečím, které může ohrozit i skupinu obyvatel města. Jedná se například o skříňky elektrických rozvaděčů. Silná vrstva plakátů značně omezuje rychlost vniknutí do skříňky v případě mimořádné události. Navíc vrstva papíru promíchána s různými často hořlavými lepidly vytváří v případě zkratu velmi nebezpečné prostředí k vzniku požáru. Plakáty rovněž někdy překrývají označení sloupů trolejových vedení. Tato označení jsou v případě poruch jedním z nejdůležitějších orientačních prostředků v komunikaci řidiče dopravního prostředku a dispečinku.
Není-li černý výlep postihován jako negativní jev, působí to do jisté míry jakýmsi demoralizačním dojmem na obyvatelstvo. Nahrává to mínění, že nežijeme v právním státě, že si někteří jednotlivci mohou na úkor jiných beztrestně dovolit cokoliv, že správa města je slabá, že jí takové jevy nechávají v klidu atd.
V neposlední řadě je černý výlep jednou ze součástí „šedé ekonomiky"". Jedná se o přímé i nepřímé úniky daňové. Přesné vyčíslení neexistuje, lze však odhadovat, že ročně se na území města Brna může jednat o daňový únik v řádu stovek tisíc korun.
Mgr. Pavel Žára, tiskový mluvčí MMB
e-mail: zara.pavel@brno.cz
tel.: +420 542 172 162
"