Vrátit či nevrátit dědicům? Tato skoro „hamletovská" otázka se týká vily Tugendhat v Černých Polích - skvostu tuzemské funkcionalistické architektury. Již několik týdnů zaměstnává budoucí osud vzácné památky širokou veřejnost včetně městských radní a zastupitelů.
Lavinu událostí spustili Ernst, Daniela a Rút Tugendhatovi, děti původních majitelů vily žijící v současné době v zahraničí. Kvůli průtahům s rekonstrukcí se rozhodli, že chtějí chátrající památku vrátit v restituci a opravit ji sami. Koncem prosince dorazila na radnici oficiální žádost o bezúplatný převod vily, která se odvolávala na platný zákon o zmírnění křivd způsobených holocaustem. Holocaust rodinu Tugendhatových skutečně postihl - museli kvůli svému židovskému původu v roce 1938 uprchnout před nacisty a tím o vilu přišli.
Podle vedení města však nebylo možné v souladu s platnou legislativou žádosti vyhovět. „Nikdy jsme nezpochybnili morální právo rodiny na vrácení majetku. Převod památky do majetku rodiny Tugendhat však v dané chvíli nebyl možný, protože vila není ve vlastnictví státu, ale města Brna. A restituovat lze podle zákona výhradně státní majetek," vysvětlil primátor Roman Onderka.
Patrně průlomové rozhodnutí v řešení problému učinilo poté brněnské zastupitelstvo na svém lednovém zasedání. Zastupitelé schválili usnesení, které otevírá cestu k převodu vily do majetku státu. A právě stát by měl poté rozhodnout, zda mají dědicové na restituci skutečně nárok. „Je to usnesení, které respektuje zdejší právní zvyklosti a kontinuitu. Žádosti spojené s křivdami holocaustu vždy řešil stát, měl by se proto zabývat i touto kauzou," doplnil Roman Onderka. Komu tedy nakonec oficiálně připadne vila Tugendhat, se teprve ukáže. Na tahu bude nyní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(mal)
