V úterý 15. srpna si obyvatelé jihomoravské metropole připomněli jeden z největších válečných střetů v dějinách Moravy - ubránění města Brna proti dvacetinásobné švédské přesile v době třicetileté války.
Hrdinství tehdejších Brňanů a císařských vojáků uctili na hradě Špilberku také 1. náměstek brněnského primátora Jan Holík, starostové městských částí a představitelé jihomoravského kraje. Za doprovodu žesťových fanfár zde společně položili pamětní věnec k pomníku velitele brněnské obrany, Francouza Raduita de Souches. Další pietní akty pak následovaly v chrámu Nanebevzetí panny Marie, kde je de Souches pochován, a v kostele sv. Jakuba, kde odpočívá legendami opředený páter Martin Středa.
Jak ovšem připomněl ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian, nejen tyto slavné osobnosti, ale především prostí lidé se před 361 lety zasloužili o záchranu města. „Na hradbách Špilberku bojovali dokonce i obyčejní studenti a tovaryši. Trpěli hladem a nemocemi, přesto však dokázali díky odvaze a vysoké bojové morálce po 100 dnech obléhání zvítězit," uvedl.
Svým heroickým výkonem navíc Brňané tehdy zachránili nejen sebe, ale vlastně celou rakouskou monarchii. Zdecimovaná švédská vojska si totiž po brněnském debaklu netroufla táhnout dále na Vídeň. Proto je 15. srpen výročím, které svým významem daleko přesahuje hranice Brna i českých zemí.
(mal)
