2004. 01. 28. • Ocenění města Brna pro rok 2003 udělena

Zastupitelstvo města Brna na svém zasedání konaném dne 9. prosince 2003 rozhodlo o udělení Cen města Brna pro rok 2003 v devíti oborech a čestného občanství města Brna in memoriam třem významným osobnostem. Všechna ocenění převzali laureáti či jejich rodinní příslušníci z rukou primátora města Brna Petra Duchoně na slavnostním shromáždění na závěr prvního letošního zasedání Zastupitelstva města Brna dne 27. ledna 2004.

V oboru hospodářský rozvoj udělilo ZMB cenu Ing. Miroslavu Weberovi, CSc.

M. Weber se narodil v roce 1943 ve Zlíně. Od ukončení vysoké školy pracuje už čtvrtou desítku let v oboru výroby cementu a vápna. Koncem 80. let se stal generálním ředitelem akciové společnosti Českomoravský cement a od počátku 90. let je i předsedou jejího představenstva. Za jeho působení se jmenovaná firma stala jednou z nejúspěšnějších v České republice. Pravidelně zaujímá přední pozice v žebříčku nejlépe prosperujících firem u nás - Czech TOP 100. Od roku 2000 je Ing. Weber regionálním ředitelem skupiny Heidelberg Cement AG pro Bulharsko, Česko, Rumunsko a členem Exekutivy pro střední Evropu východ. Kromě své profese se Ing. Weber již dlouhou dobu podílí na realizaci projektů v oblasti kultury, sportu i pomoci zdravotně handicapovaným občanům v Brně. Díky jeho přispění se také podstatně zlepšilo vybavení městské nemocnice na Polní ulici. V tomtéž objektu byl zrekonstruován koncertní sál Josefa Dobrovského - a také tento projekt byl od počátku spojen s osobou Ing. Webera, který je dnes předsedou správní rady, jež projekt řídí. Jeho aktivity přinášejí městu Brnu velký užitek a po zásluze byly proto oceněny udělením Ceny města Brna pro rok 2003.

V oboru technický pokrok udělilo ZMB cenu Ing. arch. Zdeňku Janskému.

Z. Janský se narodil v roce 1949 v Pustiměři na Vyškovsku. Po ukončení Vysokého učení technického v Brně, oboru architektura, pracoval řadu let ve Stavoprojektu Brno. Začátkem 90. let se už na jiném pracovišti začal zabývat problematikou zdravotnických staveb. Této odbornosti zůstal věrný i po založení vlastního projekčního ateliéru, zaměřeného na přípravnou a projektovou dokumentaci zdravotnických staveb včetně areálových staveb nemocnic. V posledních letech spolupracoval zejména s Fakultní nemocnicí Brno: v Dětské nemocnici realizoval přestavbu lůžkového pavilonu, hlavní budovy a dostavbu nemocničního areálu v duchu původní koncepce prof. Rozehnala z 50. let. Již první etapa této dostavby se stala stavbou roku 1996. Následně rekonstruoval porodnici na Obilním trhu; v bohunické nemocnici projektoval ústavní lékárnu, stomatochirurgickou kliniku a vypracoval studie dokumentace pro výstavbu několika dalších objektů. Jeho zásluhou vzniklo v Brně mnoho esteticky i funkčně kvalitních stavebních děl, která se dobře včlenila do kontextu brněnského funkcionalismu, což platí zejména pro Dětskou nemocnici, která je národní kulturní památkou. Dílo Ing. arch. Janského je tak nejen ukázkou vynikající architektury realizovaných staveb, ale také nových technických řešení vycházejících z náročných požadavků na jejich funkci. Udělení Ceny města Brna je vyjádřením uznání za dílo, jímž Ing. arch. Janský obohacuje brněnskou architekturu a celkový vzhled našeho města.

V oboru přírodní vědy udělilo ZMB cenu doc. Ing. Vratislavu Chromému, CSc.

V. Chromý se narodil v roce 1937 ve Zlíně. Při studiu se zaměřil na oblast analytické chemie. Poté pracoval převážně ve výzkumu a vývoji diagnostických postupů a diagnostických souprav pro analýzu tělních tekutin. Jejich průmyslovou výrobu dokonce v bývalém Československu zavedl. V tomto oboru objevil či podílel se na objevu desítek nových postupů a metod v laboratorní medicíně, a jako patenty je nechal zaregistrovat (některé z nich jsou uznávány i mezinárodně). V současnosti doc. Chromý pracuje a přednáší na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde založil novou disciplínu – bioanalytiku, zabývající se komplexně analytickou chemií v laboratorní medicíně, a vypracoval pro ni dvě nové učebnice. V oboru vytvořil na 140 publikací a patentů. Jeho přednášky navštěvují studenti a doktorandi nejen jmenované univerzity, ale také jiných vysokých škol. Udělení Ceny města Brna je oceněním mimořádného přínosu doc. Vratislava Chromého pro vědní obor, jímž se celoživotně zabývá.

V oboru společenské vědy udělilo ZMB cenu prof. PhDr. Radoslavu Večerkovi, DrSc.

R. Večerka se narodil v roce 1928 v Brně. Jeho odborné působení je od 50. let 20. století spojeno s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity, kde ovlivnil několik generací studentů. Středem jeho badatelského zájmu je slovanská jazykověda, slavistika, a to jak z pohledu čistě lingvistického, tak i v rozměru kulturněhistorickém. Z desítek odborných knih, článků a skript, jež prof. Večerka publikoval, jmenujme alespoň kompendium Staroslověnština, dále Základy slovanské filologie a staroslověnštiny, pětisvazkovou Syntax jazyka staroslověnského či účast na kolektivních dílech o české slavistice. Prof. Večerkovi se dostalo řady prestižních zahraničních ocenění. Je držitelem dvou čestných doktorátů udělených univerzitou ve Freiburgu a Sofijskou univerzitou v letech 1999 a 2001, obdržel i badatelskou cenu Humboldtovy nadace. Patří dnes k mezinárodně nejuznávanějším představitelům české slavistiky. Udělení Ceny města Brna prof. Radoslavu Večerkovi je uznáním autority jeho díla, jímž spoluvytváří dobré jméno města Brna ve světě vědy.

V oboru užité umění udělilo ZMB cenu Ing. arch. Zdeňku Langovi.

Z. Lang se narodil roku 1928 v Brně. Na Vysokém učení technickém v Brně byli jeho učiteli Jiří Kroha, Bohuslav Fuchs a Antonín Kurial. Svůj další život zasvětil výstavnictví, výstavnické umělecké tvorbě a designu, kterým se věnoval víc než 30 let ve zvláštním projekčním ateliéru Brněnských veletrhů a výstav. Navrhl na 300 umělecky řešených výstavních expozic, z nichž většina se realizovala v zahraničí. K vrcholům patřily např. výstavy českého skla v Itálii, Francii, Mexiku a jinde. Jako koncepční a umělecký poradce a návrhář-designér spolupracoval s mnoha muzei a výstavními institucemi. Z jeho autorské dílny vzešly např. výstavy Velká Morava či Mezinárodní bienále grafického designu Brno. Z. Lang věnuje příkladné úsilí propagaci oboru výstavnictví a také posilování jeho teorie. Byl zakladatelem časopisu Expofórum, iniciátorem a spolupořadatelem četných konferencí, sympozií, výstav, soutěží a publikací. Za mimořádný přínos českému výstavnictví byl roku 2000 na Finále Expo Image v Praze vyznamenán čestným titulem „Osobnost českého výstavnictví pro rok 1999“. Ing. arch. Zdeněk Lang se rozhodující měrou zasloužil o rozvoj oboru, který proslavil naše město doma i v zahraničí.

V oboru výtvarné umění udělilo ZMB cenu panu Vladimíru Svobodovi.

V. Svoboda se narodil roku 1937 v Jiříkovicích u Brna. Gymnázium a střední umělecko-průmyslovou školu absolvoval v Brně. Ovlivněn surrealismem a fantaskním uměním si vytvořil osobitou malířskou poetiku, kterou stále rozvíjí nezávisle na proměnách výtvarné módy. Oporou mu je i charakteristická malířská technika, motivovaná úctou ke starým mistrům. Náměty Svobodových obrazů vycházejí hlavně ze dvou inspiračních zdrojů. Představují je příroda se svými zákonitostmi a dále bible. Jako „homo politicus“ a vášnivý diskutér se malíř nijak neuzavírá ani před vlivem doby. Dokládají to jeho obrazy, které se v posledních dvou desetiletích výrazně prosvětlily, ale i skladebně zkomplikovaly. Domácí i zahraniční veřejnost je zná z četných výstav. Malířovy velkoformátové obrazy najdeme v mnoha brněnských i mimobrněnských veřejných prostorách včetně sakrálních. Důležitá je angažovanost Vladimíra Svobody ve prospěch humanitárně zaměřených akcí, např. Brněnského krokodýlka, a také ve prospěch institucí, jako jsou Fakultní nemocnice U svaté Anny či Nadace Charty 77. Udělení Ceny města Brna je oceněním jeho celoživotního díla.

V oboru hudba udělilo ZMB cenu prof. PhDr. et Mgr. Miloši Štědroňovi, CSc.

M. Štědroň se narodil roku 1942 v Brně. Vystudoval hudební vědu a bohemistiku na brněnské univerzitě a skladbu na Janáčkově akademii múzických umění. V 60. letech pracoval v Janáčkově muzeu a vedl tamní Malé divadlo hudby a poezie. Stál také u zrodu Divadla Husa na provázku, pro něž složil hudbu k mnoha inscenacím. Jako hudební skladatel, muzikolog, pedagog a esejista je pokračovatelem brněnské janáčkovské tradice. Dílem Leoše Janáčka se rozsáhle zabývá ve své pedagogické činnosti na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity i v teoretických pracích. Svůj zájem však věnuje i dalším oblastem - zejména problematice Nové hudby a interpretaci staré hudby. Z velkého množství ocenění lze vyzvednout ceny za monografie o Claudiu Monteverdim a o Leoši Janáčkovi, ceny za scénickou a filmovou hudbu (konkrétně za „Baladu pro banditu“), dále dvě prémie Českého hudebního fondu a dvě ceny ministerstva kultury. Prof. M. Štědroň je autorem orchestrálních děl, skladeb komorních a vokálních, baletu, hudby jazzové, konkrétní, filmové i scénické. V rozsáhlé publikační a popularizační činnosti vtipně glosuje kulturní dění a obhajuje hodnoty, jež jsou mu vlastní, tedy původnost, originalitu, místní zakotvenost, úctu k tradici, odvahu k experimentu. Cena města Brna je oceněním díla, které má světový ohlas a patří k tomu nejlepšímu, čím se město Brno může chlubit.

V oboru dramatické umění udělilo ZMB cenu Mgr. Zdeňku Kaločovi.

Z. Kaloč se narodil roku 1938 v Ostravě. Režii vystudoval na pražské DAMU a do Brna přišel na počátku 60. let. Byl režisérem Divadla Julia Fučíka, Divadla bratří Mrštíků a od roku 1966 Státního, nyní Národního divadla v Brně. Zde s výjimkou let 1996-2001, kdy byl kmenovým režisérem Divadla na Vinohradech, působí dodnes. Patří k nejvýraznějším osobnostem moderní české režie jak činoherní, tak operní. Směřuje k netradičnímu výkladu dramat a k syntetickému divadelnímu výrazu, jeho osobitá poetika se vyznačuje metaforičností a smyslem pro hudebnost. Trvalou hodnotu představují Kaločovy inscenace ruské klasiky, hlavně Čechova a dramatizací Dostojevského, z české klasiky pak zejména dramat Gabriely Preissové. Vysoce ceněná je jeho inscenace Shakespearova Hamleta. V Mahenově divadle uvedl také tři své původní hry. Mimořádných kvalit dosahují Kaločovy režie Janáčkových oper Z mrtvého domu a Káťa Kabanová na scéně Janáčkova divadla. Z. Kaloč pohostinsky režíroval i na mnoha předních domácích a zahraničních scénách. Svůj osobní a umělecký život však spojil s Brnem, zejména s Mahenovou činohrou, o jejíž umělecký vzestup se výraznou měrou zasloužil. Udělení Ceny města Brna je oceněním jeho celoživotního díla.

V oboru sport udělilo ZMB cenu panu Vlastimilu Bubníkovi.

V. Bubník se narodil v roce 1931 v Kelči na Vsetínsku. V 50. a 60. letech se na vrcholové úrovni věnoval dvěma sportovním disciplínám, fotbalu a lednímu hokeji, a v obou náš stát úspěšně reprezentoval. Výčet jeho sportovních úspěchů je impozantní: jedenáctkrát se stal mistrem republiky v ledním hokeji, hrál na devíti mistrovstvích světa a zúčastnil se i čtyř olympijských turnajů, je držitelem bronzové medaile ze ZOH 1964. V roce 1955 získal na mistrovství světa titul nejlepšího střelce, o šest let později titul nejlepšího útočníka. Jako fotbalový reprezentant se zasloužil o získání 3. místa na mistrovství Evropy v roce 1960. Tehdejší výkony a talent V. Bubníka dnes srovnávají sportovní profesionálové se schopnostmi česko-americké hvězdy Jaromíra Jágra a nepochybují o tom, že by se v zámoří dokázal stejně prosadit. Legendární hokejový klub Kometa Brno, za jehož barvy V. Bubník hrál, loni oslavil padesát let trvání a u té příležitosti vyhlásil anketu o nejlepšího hráče Komety všech dob. Z hlasování odborníků i veřejnosti vzešel jednoznačný výsledek: titul patří Vlastimilu Bubníkovi. Udělení Ceny města Brna je oceněním sportovních úspěchů, jichž Vlastimil Bubník dosáhl. Pro fanoušky brněnského hokeje zůstávají nezapomenutelné.

ZMB udělilo čestné občanství města Brna PhDr. Richardu Federovi, in memoriam.

R. Feder se narodil v roce 1875 ve Václavicích na Benešovsku. Maturoval v Praze a poté absolvoval rabínský seminář a filozofickou fakultu ve Vídni. Jako rabín sloužil postupně v několika městech. V Kolíně učil na obchodní akademii a veřejně přednášel o české historii, literatuře, sociálním postavení žen. Jako teolog, myslitel, pedagog a spisovatel publikoval náboženská pojednání a učebnice, přispíval i do židovských literárních periodik. Po vytvoření protektorátu se snažil zorganizovat hromadné vystěhování kolínské židovské obce mimo dosah nacistické moci, ale bohužel neúspěšně. Spolu s ostatními Židy byl v roce 1942 deportován do terezínského ghetta, kde po celou dobu jako rabín poskytoval svým spoluvězňům oporu. Jeho manželka a většina rodiny zahynula v Osvětimi. Po osvobození se R. Feder vrátil do Kolína, aby obnovil místní židovskou obec. Od roku 1953 až do svého úmrtí v roce 1970 působil v Brně jako oblastní rabín pro moravskoslezský kraj, od roku 1961 zastával funkci vrchního rabína v zemích českých. V roce 2002 byl dr. Federovi prezidentem republiky udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam. Loni byl jeho jménem pojmenován park naproti židovskému hřbitovu v Brně-Židenicích. Udělení čestného občanství města Brna nyní ocenění osobnosti a díla dr. Richarda Federa završuje.

ZMB udělilo čestné občanství města Brna genmjr. Ing. Emilu Konopáskovi, in memoriam.

E. Konopásek se narodil roku 1917 a zemřel v Brně roku 2001. Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích sloužil jako poručík dělostřelectva. Po okupaci republiky hitlerovským Německem odešel ilegálně do Polska a odtud do Sovětského svazu, kde byl několik měsíců internován. Pak se spolu s dalšími vojáky vydal přes Istanbul do Francie, která však mezitím kapitulovala. Proto se celá jednotka přesunula do Sýrie a Palestiny. V letech 1940-1943 byl velitelem spojovací jednotky u 11. polního pěšího praporu. Na Středním východě se zúčastnil tažení v západní poušti, bojů o Sýrii a obrany Tobruku. Poté se jednotky přesunuly obtížnou a dlouhou plavbou kolem Afriky, Kapského Města a Freetownu do Anglie. V letech 1943-1945 se jako velitel dělostřelecké baterie zúčastnil bojů o Dunkerque a osvobození Československa. V letech 1945-1947 E. Konopásek absolvoval vysokou válečnou školu a pak pracoval na velitelství 6. pěší divize v Brně. V roce 1949 byl jako náčelník štábu divize z politických důvodů z armády propuštěn a perzekvován. Z pozice dělníka v První brněnské strojírně se vypracoval do funkce technického pracovníka. V letech 1967 a 1968 byl částečně rehabilitován a byl mu přiznán titul inženýra. Po listopadu 1989 byl plně rehabilitován a zapojil se do práce Českého svazu bojovníků za svobodu v Brně. V roce 1993 byl prezidentem republiky povýšen do hodnosti generálmajora. Uznáním jeho zásluh v boji za obnovu svobody a státní samostatnosti je i udělení čestného občanství města Brna.

ZMB udělilo čestné občanství města Brna básníku Oldřichu Mikuláškovi, in memoriam.

O. Mikulášek se narodil roku 1910 v Přerově a zemřel roku 1985 v Brně. Po absolvování obchodní akademie pracoval jako dělník a úředník. Po příchodu do Brna byl redaktorem Lidových novin, Rovnosti, Literárních novin a Hosta do domu. Jeho tvarově rozmanitá poezie sahá od lyrických poloh k epické drobnokresbě a vyznačuje se bohatým rejstříkem výrazových prostředků. Ve svých básních O. Mikulášek s dramatickým napětím ztvárnil dialektiku lásky a závratnosti života a smrti. Zabýval se lidskou lhostejností a netečností, vedoucí často až k válečným katastrofám, ale v řadě sbírek se objevuje i motiv hledání pozitivních životních hodnot. Tuto polaritu příznačně ztělesňuje název sbírky „Ortely a milosti“ z roku 1958. Zralou tvorbu představuje milostná i společenská lyrika značné filozofické hloubky, řadící básníka do halasovsko-holanovské linie české poezie. Sbírky „Svlékání hadů“, „Šokovaná růže“ a zejména „Agogh“ jsou plné temného smutku a děsu z deformovaného světa. Mikuláškova nevůle participovat na kulturní tzv. normalizaci měla v 70. letech za následek desetiletou odmlku ve vydávání. Osobitě útočná a zároveň i očistná působivost poezie Oldřicha Mikuláška se znakem stálé modernosti je dokladem velkého umění básníka, který patří k největším osobnostem brněnské, moravské i celé české poezie 20. století.

(mž, šef)