Pamětní desku odhalili primátor P. Duchoň a potomek starosty d´Elverta
Třetí etapa obnovy parku na Špilberku obohatila Brno o další renovovaná prostranství, rekonstruovaný jižní vyhlídkový altán i severní gloriet s orientačním stolem (který bude po obnovení vyhlídky opatřen mapou k identifikaci viděných objektů) a na svahu po ním umístěný pomník někdejšího dvojnásobného starosty města Brna Christiana d´Elverta (1803–1896), iniciátora založení špilberského parku. Slavnostní odhalení renovovaných staveb se odehrálo v polovině října před d´Elvertovým pomníkem pod severními hradbami Špilberku a postupně pak i před oběma uvedenými památkami městské zahradní architektury.
Účastníci slavnosti byli ředitelkou Veřejné zeleně města Brna Olgou Novákovou podrobně seznámeni s historií parku a jednotlivými etapami jeho obnovy. Unikátní postavení špilberského parku mezi našimi i evropskými parky zdůraznil první náměstek ministra kultury Zdeněk Novák a na mimořádný význam Ch. d´Elverta pro Brno se zaměřili primátor města Brna Petr Duchoň a potomek z německé větve d´Elvertovy rodiny Wolfram Elvert. Slavnostní atmosféru dotvořilo vystoupení čtyřčlenného mužského souboru Q Vox, v jehož podání zazněly písně romantiků, Pavla Křížkovského, Leoše Janáčka i americké gospely a tradicionály.
Čestnou stráž u pomníku držela jednotka Brněnského městského střeleckého sboru (foto Z. Kolařík)Slavnost, jež se bohužel musela obejít bez větší pozornosti médií, poukázala na dvojí mimořádný význam celé akce pro Brno: jednak šlo o prezentaci třetí etapy obnovy národní kulturní památky – nejvýznamnějšího brněnského parku, založeného městskou správou v říjnu 1861, jehož obnova si zatím vyžádala asi 133 milionů korun - a také o rehabilitaci osobnosti Ch. d´Elverta, který “hned v den svého nástupu do funkce brněnského starosty 18. června 1861 podal návrh na zřízení parku na Špilberku,“ jak uvedla ředitelka O. Nováková.
Doba po první i druhé světové válce starostu a brněnského rodáka d´Elverta odsoudila k zapomenutí. Byl tehdy považován za představitele utlačovatelské vrstvy brněnských Němců, i když po rodičích byl francouzsko-belgického původu. Vrchní finanční rada, historik a publicista d´Elvert nastoupil do funkce starosty poprvé v roce 1861, kdy byla vydána nová ústava a do nové fáze vstoupila výstavba města. Začala hned po sjednocení Brna s přilehlými 28 předměstskými obcemi a byla podmíněna císařovým zrušením statusu Brna jako vojensky uzavřeného města. Na to pak navázalo bourání městského opevnění podle nového regulačního plánu z roku 1863. V této historicky nesmírně exponované době si Ch. d´Elvert v čele města vedl tak dobře, že byl roku 1870, ve svých 69 letech, zvolen starostou podruhé. Zasloužil se o vybudování nových škol, veřejného osvětlení, vodovodní a kanalizační sítě, koněspřežné dráhy a dalších vymožeností moderního světa. A taky o velkorysou sadovou úpravu holých špilberských strání a Kraví hory i o vybudování jižního špilberského altánu, který dal roku 1885 postavit na své náklady. Autorem altánu byl arch. Alois Prastorfer, podle jehož návrhu byl Ch. d´Elvertovi už roku 1884 postaven špilberský pomník s bustou, která je dílem Eduarda Sykory. Pomník byl po vzniku republiky odstraněn (stejně jako jméno d´Elvertovy ulice u Lužánek, jež dostala jméno Dlouhá, dnes Staňkova). Nyní byl tedy pomník obnoven v plné kráse, včetně původního německého nápisu, k němuž byla přidána tabulka s českým překladem.
(mž)
