2003. 10. 21. • Moravský podzim zněl pohybem

Motus sonans neboli znějící pohyb byl mottem a dramaturgickou linií letošního 38. Mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim, který probíhal od 24. září do 11. října. Mnohotvárný vztah hudby a tance, vzájemná sepjatost a prostoupenost bylo nosné téma, jehož široce pojatým rozpracováním chtěli organizátoři nabídnout posluchačům možnost vnímat představu tance v různých koncertních formách. Velmi pestrá nabídka koncertů a hvězdné obsazení se postaraly o vysoce kvalitní hudební svátek.

Požádali jsme generálního intendanta festivalu Miroslava Stehlíka o zhodnocení a srovnání s předešlými ročníky:

"Letošní festival byl po hudební stránce nadprůměrný, během devatenácti večerů se představilo mnoho velice kvalitních a světově proslulých interpretů a souborů.

Celý festival se nesl v duchu mírné odlišnosti od předešlých ročníků. Přítomnost sedmi velkých symfonických orchestrů dala festivalu monumentální rozměr. Překvapivé bylo pro nás organizátory přesunutí zájmu posluchačů od komorní hudby k velkým projektům. Brněnské publikum vždy přálo více recitálovým večerům a komorní hudbě, letos ale projevilo mnohem větší zájem o velké koncerty. Kapacita sálů při všech těchto sedmi večerech byla naplněna dokonce nad sto procent, protože bylo nutné pro velký zájem prodávat i lístky na stání. Zájem o tzv. velké projekty, tedy koncerty symfonických orchestrů, byl letos tak velký, že ačkoli shodou okolností následovaly dva takovéto večery po sobě, Petrohradský symfonický orchestr s proslulou Šostakovičovou Leningradskou symfonií a Budapešťský symfonický orchestr s Pavlem Šporclem jako sólistou, oba byly beznadějně vyprodané."

• Znamená to, že o „malé projekty“ byl zájem menší, než jste čekali?

"Kupodivu naplněnost koncertů komorní hudby a recitálových večerů byla jen okolo sedmdesáti dvou procent, ačkoliv vystoupily takové hvězdy jako třeba jeden z největších světových talentů, houslistka Arabella Steinbacher, která v zahraničí doslova plní sály. Celkově však vytíženost sálů byla zatím nejvyšší v historii."

• Přinesl letošní Moravský podzim oproti minulosti nějaké novinky?

"Vzhledem k tématu pohybu v hudbě byly zařazeny také dva netypické koncerty, které proběhly v nových a pro Moravský podzim nezvyklých prostorách brněnského Boby Laser show hall. Jednalo se o bezmála stočlenný Budapešťský cikánský symfonický orchestr a jedenáctičlenný španělský flamenkový soubor. Prostor Laser show hall byl sice neosahaný a neozkoušený a vyskytly se nějaké komplikace, přesto se podařilo úspěšně skloubit dohromady snahu vybočit jak hudebním, tak scénickým projevem a vnést do festivalu pestrou atmosféru."

• V čem byl tedy hlavní přínos letošního festivalu?

"V tom, že byl postaven na interpretační pestrosti. Snažíme se díky mnohovrstevnosti a širokému záběru, který festival jako takový umožňuje, nabídnout posluchačům jiný úhel pohledu, než na jaký jsou zvyklí, dát jim možnost poznávat jiné interpretace a pojetí. Je důležité posluchače přesvědčit, že jsou i jiné hodnoty, které stojí za to porovnávat.

Čeští posluchači jsou poněkud konzervativní a ne tolik otevření přijímat i jiná pojetí. Konkrétně letos na Moravském podzimu při závěrečném koncertu zazněla již tradiční Janáčkova Sinfonietta pod taktovkou Georga Schmöha. Někteří posluchači možná namítli, že jsou zvyklí na jiné provedení, ale v tom právě spočívá smysl takovéhoto festivalu, otevřít posluchače i k jiným podáním, ukázat jim i jiné než zavedené možnosti. Mně osobně se toto uchopení Janáčka zdálo velice zajímavé. Snažíme se, aby každý rok byl jiný interpret závěrečné skladby a tím nabízíme posluchačům možnosti srovnání."

Festival byl svým způsobem výjimečný, organizátorům přinesl nové nezbytné poznatky pro příští ročníky a posluchačům nabídl opravdu hodnotné a kvalitní hudební pohoštění. V příštím ročníku se můžeme těšit na Janáčka a Dvořáka - českou hudbu s příhodným mottem „Země, odkud pocházíme“.

Eva Ráčková