„Markomani a Kvádové? To byli barbaři bojující proti Římanům.“ Tak si to pamatujeme ze školy. Ale už si možná nevybavíme, že tyto západogermánské (svébské) kmeny vystřídaly na našem území Kelty a po čtyři první století našeho letopočtu tak byly severními sousedy Římské říše. Do této doby nás uvádí velký výstavní projekt „Římané a Germáni – nepřátelé, rivalové, sousedé“ připravený Moravským zemským muzeem, Muzeem města Brna a Archeologickým ústavem Akademie věd ČR Brno. Výstava je do 26. října 2003 umístěna v Muzeu města Brna na Špilberku a v Moravském zemském muzeu na Zelném trhu. Oba díly jednotného tematického celku expozice představují hlavní projekt výstavní sezony tohoto roku. Když v roce 2001 Moravské zemské muzeum uspořádalo výstavu „Keltové na Moravě“, doplněnou četnými exkurzemi po archeologických nalezištích, strefilo se do vlny zájmu o vše keltské, která se postupně vzedmula po listopadu 1989. Čerstvě nabytá svoboda nás tehdy inspirovala k tomu, abychom vystoupili ze stínu slovanské lípy a začali hledat své kořeny i jinde – a to právě u starých Keltů, kteří na našem území sídlili od čtvrtého do prvního století před Kristem a od nichž bylo odvozeno i pojmenování naší země: Boiohaemum – Bohemia.
Po nich přišly počátkem našeho letopočtu svébské kmeny: Markomani do české kotliny a Kvádové do moravských úvalů a na Slovensko. A právě jim je věnován nový výstavní projekt dr. Jany Čižmářové z Muzea města Brna a dr. Jany Cejnkové z Moravského zemského muzea, který se opírá o výsledky archeologických výzkumů posledních desetiletí ve střední Evropě. Jeden ze spolutvůrců výstavy Mgr. Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu uvedl: „Je třeba zdůraznit mezinárodní stránku celého projektu. Snažili jsme se co nejvíc zapojit kolegy ze Slovenska, Maďarska a Rakouska.“ Prezentované období dostalo název doba římská – ačkoli to nebyli Římané, ale Germáni, kdo u nás tehdy žili. Římskou říši a dobové historické pozadí představuje úvodní část expozice umístěné na Špilberku; je doplněna o doklady římské civilizace a exponáty ze středoevropských germánských lokalit. V další části výstavy se dozvíme vše podstatné o římských městských komunitách (včetně nálezů z typického římského osídlení v pannonském městě Savarii – dnešním Szombathely – na Jantarové stezce), o římské armádě a o opevněné severní římské hranici zvané „limes Romanus“ – jakési miniaturní nápodobě Velké čínské zdi (vybudované už o tři století dříve).
Na západní kurtině Špilberka je dokonce postavena replika dřevěné vstupní brány do římského tábora, vytvořená na základě nálezů v Ivani. Druhá složka expozice, instalovaná v prostorách Moravského zemského muzea v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu, ukazuje život Germánů v době římské na územích sousedících se středoevropskými římskými provinciemi. Jedna část je věnována pohřebištím – a v Brně vůbec poprvé představuje mj. i bohatý hrob germánského krále nalezený u Mušova. Další část je zaměřena na tzv. markomanské války, tedy na pronikání Římanů na území Moravy a Slovenska. Třetí část prezentuje výsledky archeologických výzkumů sídlišť germánských kmenů a jejich řemeslné výroby, jež ovšem nedosahovala kvalit předchozího keltského období. Poslední část prezentuje vývoj osídlení Moravy ve 3. a 4. století po Kristu, které skončilo roku 406 odchodem svébských kmenů do Španělska. Důležité je, že součástí výstav je také projekt Dětského muzea – tvůrčí dílna, kde si děti prostřednictvím hry a manipulace s prvky obou sousedních civilizací mohou osvojit získané informace. Široká veřejnost také dostává příležitost využít toho, že celý široce koncipovaný výstavní projekt byl zasazen do kontextu stálých expozic Moravského zemského muzea (Pravěk Moravy, Velká Morava) a dlouhodobé výstavy Muzea města Brna v Měnínské bráně, kde jsou pod názvem Brána času zprostředkovány archeologické pohledy do dějin Brna od starší doby kamenné (paleolitu) až po příchod Slovanů na Staré Zámky u Líšně. Dávné dějiny našeho území se tak prezentují v kontinuální podobě.
(mž)
