Brno, 19. 12. 2006
Zastupitelstvo města Brna
u d ě l u j e
v souladu s Pravidly pro udílení Ceny města Brna, 1. článek, odst. 1.1 a 1.2, Cenu města Brna pro rok 2006
v oblasti technický pokrok: prof. Ing. Jiřímu Braunerovi
v oblasti přírodní vědy: prof. MUDr. Janu Wechslerovi, CSc.
v oblasti společenské vědy: prof. PhDr. Antonínu Bartoňkovi, DrSc.
v oblasti užité umění: Valéru Kováčovi
v oblasti výtvarné umění: Vlastimilu Zábranskému
v oblasti hudba: prof. MgA. Jiřímu Kratochvílovi
v oblasti dramatické umění: doc. Ladislavu Lakomému
v oblasti sport: doc. PhDr. Vladimíru Bouzkovi, in memoriam
v oblasti žurnalistika a publicistika: Mgr. Josefu Veselému
v oblasti výchova a vzdělávání: PhDr. Josefu Smýkalovi
v oblasti mezinárodní spolupráce Hansi Versnelovi
města Brna:
Zdůvodnění návrhů na udělení Ceny města Brna pro rok 2006
Technický pokrok: prof. Ing. Jiří Brauner
Profesor Jiří Brauner se narodil 9. ledna 1905 a letos tedy oslavil obdivuhodné 101. narozeniny. Patří k nejvýznamnějším českým průkopníkům a specialistům v oblasti elektrárenství a energetického průmyslu. Svou profesionální dráhu začal po absolvování bývalé Vysoké školy technické v Brně v závodech Tomáše Bati ve Zlíně. Od konce roku 1946 vedl v Chemických závodech v Litvínově obnovu válkou poškozené elektrárny. V padesátých letech se stal nakrátko ředitelem Hlavní správy elektráren, jeho moderní koncepce i důraz na profesní způsobilost však vedly k tomu, že byl z funkce odvolán a přeřazen do brněnské teplárny. V 55 letech opustil provoz technických závodů a šel budovat obor elektroenergetiky na elektrotechnickou fakultu VUT v Brně. Osamostatnil zde katedru elektroenergetiky a dal také základ k vytvoření samostatného vědního oboru silnoproudová energetika a elektroenergetika. V letech 1963-1969 byl děkanem fakulty, později spolupracoval také s Vysokou školou báňskou v Ostravě. V tvorbě studijních programů se předvídavě stavěl proti úzké specializaci a kladl důraz na praktické znalosti. O jaderných elektrárnách či plynových turbínách zasvěceně přednášel již v době, kdy se u nás o jejich stavbě teprve uvažovalo. Vždy se zaujetím předával své zkušenosti studentům a vychoval desítky odborníků, pro něž zůstal natrvalo vzorem. Dnes se i přes svůj vysoký věk stále zajímá o problematiku vysokého školství a o technický pokrok v energetice.
Přírodní vědy: prof. MUDr. Jan Wechsler, CSc.
Profesor Jan Wechsler, narozený 7. října 1938 v Těšíně, je jednou z nejvýraznějších osobností současné české i evropské chirurgie. Specializuje se na traumatologii či chirurgii trávicí a endokrinní soustavy a dlouhodobě se významnou měrou podílí na rozvoji těchto medicínských oborů. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity a od roku 1967 pracoval na III. chirurgické klinice v Brně (pozdější Výzkumný ústav traumatologie a speciální chirurgie). V letech 1991-2006 vedl jedno z nejprestižnějších chirurgických pracovišť v České republice - I. chirurgickou kliniku při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Profesor Wechsler zavedl řadu nových operačních postupů (některé dokonce jako první v Evropě), byl úspěšným řešitelem mnoha grantových projektů ministerstva zdravotnictví a stál také u zrodu Centra robotické chirurgie v Brně. Dlouhá léta vedl katedru chirurgických oborů na mateřské lékařské fakultě a vychoval zde řadu vynikajících odborníků, z nichž několik již vede jiná chirurgická pracoviště v jihomoravském regionu. Ve vědecké komunitě je velmi uznávanou osobností, po tři funkční období zasedá ve výboru České chirurgické společnosti a je také předsedou komise pro udělování vědeckých hodností v chirurgických oborech. Za svou práci získal významná ocenění jak v tuzemsku, tak v zahraničí.
Společenské vědy: prof. PhDr. Antonín Bartoněk, DrSc.
Profesor Antonín Bartoněk se narodil 29. října 1926 v Brně. Je předním českým odborníkem v oboru klasické filologie, ve vědeckých kruzích dlouhodobě představuje uznávanou autoritu především v oblasti mykénologie. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudoval klasickou latinu a řečtinu. Po celý život se věnoval pedagogickému poslání, od roku 1950 působil a stále působí na Ústavu klasických studií své mateřské fakulty, externě spolupracoval také s Univerzitou Palackého v Olomouci. Publikoval řadu monografií, odborných článků, recenzí, je autorem skript, které se dodnes používají při výuce latiny
na vysokých školách. V padesátých letech významnou měrou přispěl k rozluštění tzv. mykénského lineárního písma B, které se dochovalo na hliněných tabulkách ze 14.-13. st. př. Kr. nalezených v krétsko-peloponéské oblasti. Učinil převratný objev, že toto písmo v sobě skrývá řecký jazyk, podobný jazyku Homéra. Z poslední doby si zaslouží pozornost zejména jeho odborná monografie Handbuch des mykenischen Griechisch, která vyšla v roce 2003 v Heidelbergu. Jedná se o první komplexní a odborníky vysoce ceněnou publikaci o textech psaných lineárním písmem B. Ve vědecké komunitě se Antonín Bartoněk těší velké vážnosti, je členem mnoha vědeckých společností u nás i v zahraničí.
Užité umění: Valér Kováč
Valér Kováč, narozený 28. dubna 1936 v Liptovské Osadě, spojil svoji celoživotní práci
ve výtvarném oboru s městem Brnem. Je dlouholetým spolupracovníkem brněnských veletrhů v oboru užité grafiky a výstavnictví. Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší oblastí jeho výtvarné činnosti je užití plochého skla, kde se vypracoval k mimořádně vysoké úrovni, oceňované doma i v zahraničí. Má podíl na vzniku nové technologie vrstveného skla, která využívá klasické tabulové sklo a modeluje ho řezáním, broušením, malbou apod. Svou uměleckou činností výrazně ovlivnil vývoj sklářského umění, za což získal řadu významných domácích i zahraničních ocenění. Jeho díla jsou vystavena v soukromých i veřejných sbírkách na celém světě. Město Brno obohatil o více než 20 významných realizací v architektuře, z nich za všechny jmenujme např. budovu IPB, M-palác nebo pavilon Obchodní komory v areálu výstaviště. Založil také Světovou asociaci výtvarníků v oboru plochého skla a je jejím prezidentem. V roce 2006 Valér Kováč oslavil významné životní jubileum - 70 let.
Výtvarné umění: Vlastimil Zábranský
Malíř a grafik Vlastimil Zábranský se narodil 2. září 1936 ve Vráži u Berouna. Již padesát let, od dokončení studií na Filozofické a Pedagogické fakultě MU v Brně, patří k nejvýraznějším osobnostem výtvarného umění v Brně a celé republice. Jeho práce malíře, grafika, kreslíře a karikaturisty se vyznačují vysokou dávkou výtvarné kultury, mimořádným vkusem, osobitým humorem a lidským pohledem na svět. Jsou založeny na precizní kresbě a technice blízké práci starých mistrů, bývají doplněny detailním literním komentářem a často je v nich citelná politická a společenská kritika. Jeho dílo je známé a často prezentované u nás i ve světě; získalo také celou řadu významných domácích i mezinárodních ocenění. Rovněž Vlastimil Zábranský v roce 2006 oslavil významné životní jubileum - 70 let.
Hudba: prof. MgA. Jiří Kratochvíl
Prof. Jiří Kratochvíl se narodil 8. prosince 1924 v Ivančicích. Na brněnské konzervatoři studoval obor housle, Janáčkovu akademii múzických umění absolvoval však již jako violista. V r. 1947 byl u vzniku Janáčkova kvarteta, jehož světovou proslulost pomáhal pak budovat od prvních koncertů po celých 42 let, co byl jeho členem. Vedle působení v Janáčkově kvartetu byl Jiří Kratochvíl rovněž koncertním mistrem violové skupiny v orchestru Národního divadla v Brně a především také skvělým sólistou na violu, který vystupoval s předními českými symfonickými orchestry i komorními soubory. Hrával často díla soudobých skladatelů
a přispíval tak k uvádění moderní hudby na česká koncertní pódia. Vedle jeho širokých aktivit uměleckých je třeba zmínit i jeho činnost pedagogickou - na Janáčkově akademii vychoval řadu úspěšných violistů. Jiří Kratochvíl má zásadní podíl na jedinečné interpretaci Janáčkových smyčcových kvartetů, které soubor Janáčkovo kvarteto proslavil po celém světě. Dodnes jsou nahrávky tohoto tělesa příkladem tzv. brněnské interpretační školy. Hra Jiřího Kratochvíla vynikala plností a hutností a jeho interpretace violového partu v kvartetech Janáčkových se zapsala do myslí posluchačů magickým tónem, na nějž nelze zapomenout.
Dramatické umění: doc. Ladislav Lakomý
Docent Ladislav Lakomý se narodil 14. listopadu 1931 v Náměšti na Hané. Vystudoval obor herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, po jejímž absolvování nastoupil do angažmá v brněnském Divadle bratří Mrštíků, kde na sebe od počátku upozornil mimořádným talentem a schopností vytvářet nejen postavy psychologicky složité, ale také intelektuálně zaměřené. Od roku 1965 působil pak v činoherním souboru Národního - tehdy Státního - divadla v Brně. Z dlouhé řady významných postav, které ztvárnil, jmenujme např. Personu Ježíš v legendární Komedii o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, knížete Myškina v Dostojevského Idiotovi, Vávru v Maryši, Stockmanna v Ibsenově Nepříteli lidu, Jaba Torrance z Williamsova Sestupu Orfeova či zcela nejčerstvěji Polního kazatele z Brechtovy hry Matka Kuráž a její děti. O současném obdivuhodném tvůrčím vzepětí Ladislava Lakomého nepřesvědčivěji vypovídá jeho účinkování v Divadle u stolu. Jeho zásluhou dosáhly úspěchu inscenace Durychovy Boží duhy, Zeyerova Domu u tonoucí hvězdy, Sofoklova Oidipa aj. Vedle působení v divadle hrál v řadě českých filmů a televizních inscenací. Patří rovněž k nejpřesvědčivějším interpretům moravských básníků, především Jana Skácela. Celou svou uměleckou dráhu spojil a dodnes spojuje s městem Brnem.
Herectví Ladislava Lakomého dosáhlo vysokého stupně mistrovství - je neokázalé, pokorné, schopné soustředěné zkratky, přitom vždy naplněné hluboce emotivní a sugestivní výpovědí a pravdivým lidským obsahem.
Sport: doc. PhDr. Vladimír Bouzek, in memoriam
Vladimír Bouzek se narodil 3. prosince 1920 v Třebíči a zde také 31. července letošního roku zemřel. Patřil k legendám českého ledního hokeje, věhlasu dosáhl nejen jako vynikající hráč, ale také jako úspěšný trenér. S hokejem začal v 16 letech v rodném Třebíči, v roce 1948 přešel do Zbrojovky Brno, později oblékal dres Vítkovic nebo brněnského Králova Pole. Byl členem zlaté generace, která v letech 1947 a 1949 získala pro tehdejší Československo první dva tituly mistrů světa a v roce 1948 přivezla z olympiády ve Svatém Mořici stříbro. V národním celku vedl obávaný útok s Vladimírem Kobranovem a Augustinem Bubníkem na křídlech. Byl také posledním z tzv. „obojživelníků"", kromě hokeje hrál totiž profesionálně i kopanou a v padesátých letech si připsal dokonce tři starty za fotbalovou reprezentaci. I přes časově náročnou sportovní dráhu vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a své bohaté teoretické i praktické znalosti zúročil později jako vedoucí katedry tělovýchovy na Vysoké škole zemědělské v Brně a především jako trenér. Stal se jedním z prvním erudovaných českých hokejových trenérů, což mu mezi hráči i novináři vyneslo přezdívku Profesor. Pět sezón vedl národní tým, především však byl v roli kouče nerozlučně spjatý se slavnou érou brněnského hokeje: v průběhu 50. až 70. let vybojoval s týmem Kometa Brno (dříve Rudá hvězda Brno) devět titulů mistra republiky. Z principů jeho práce dodnes vychází česká trenérská škola.
Žurnalistika a publicistika: Mgr. Josef Veselý
Josef Veselý se narodil 10. února 1950 v Brně. Po absolvování studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nastoupil v roce 1973 do dětské redakce Československého rozhlasu Brno. Brněnské redakci Českého rozhlasu zůstal věrný dodnes. Za třiatřicet let práce se jako autor podepsal pod řadu úspěšných pořadů, za všechny jmenujme např. Šipku mladých cestovatelů, Rádio na polštář, Hezky česky, Kdo to byl?, Rendez-vous, Račte vstoupit k Josefu Veselému atd. Zaměřuje se v nich především na témata historická a vlastivědná, která uchopuje s vědeckým fundamentem a posouvá do roviny srozumitelné nejširšímu spektru posluchačů. Jeho nejúspěšnějším pořadem jsou Toulky českou minulostí, které od roku 1995 každý týden vysílá na celostátní vlně Český rozhlas 2. Historickým a vlastivědným exkurzům věnoval také knihu s názvem Kterak..., která přibližuje poutavou formou známé i méně známé postavy naší historie, objekty a místa. Natočil rovněž řadu rozhlasových rozhovorů s významnými českými osobnostmi, např. se Zdeňkem Mahlerem, Františkem Kožíkem, Arnoštem Lustigem, Janem Špátou a dalšími. Josef Veselý patří k nejoblíbenějším
a nejuznávanějším rozhlasovým publicistům současnosti, má velký podíl na tom, že je Český rozhlas Brno nejúspěšnější regionální stanicí veřejnoprávního rozhlasu.
Výchova a vzdělávání: PhDr. Josef Smýkal
Hudební pedagog a tyfloped Josef Smýkal se narodil 19. září 1926 na Uherskohradišťsku. Již v raném dětství se u něho objevila těžká zraková vada, která předurčila jeho pozdější snahu pomáhat nevidomým. Vystudoval brněnskou konzervatoř, poté Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Celý život zasvětil učitelské profesi, od roku 1967 pracoval jako učitel hudební výchovy a hry na hudební nástroje na Základní škole pro nevidomé a slabozraké v Brně. Ve funkci ředitele této školy založil v Brně v roce 1977 první tyflopedickou poradnu pro rodiče zrakově postižených. Je autorem řady učebnic, učebních plánů a speciálních učebních pomůcek pro slabozraké a nevidomé, vytvořil mimo jiné první českou zvukovou knihu. Organizoval také zájmovou a kulturní činnost nevidomých občanů, v roce 1990 založil v Brně pobočku České unie nevidomých a slabozrakých a dva roky nato stál u zrodu Slepeckého muzea v Brně. V 70.-90. letech vyučoval speciální pedagogiku na pedagogických fakultách v Brně a Olomouci. Z jeho četných vědeckých prací je nejkomplexnější Tyflopedický lexikon jmenný (1998), který se v letošním roce dočkal druhého, rozšířeného vydání. Josef Smýkal přispěl významnou měrou ke zkvalitnění života lidí se zrakovým postiženým a dodnes patří k předním českým odborníkům v oblasti speciálního vzdělávání, konkrétně tyflopedie.
Mezinárodní spolupráce města Brna: Hans Versnel
Hans Versnel, narozený 23. listopadu 1938, se jako radní města Utrechtu zasloužil o dlouhodobý rozvoj partnerských vztahů a spolupráce mezi Utrechtem a Brnem. Tuto spolupráci rozvíjel od roku 1990 do roku 2002, kdy odešel na odpočinek, v řadě oblastí: školství, kultura, bezpečnost, sociální péče, životní prostředí, architektura, doprava, integrace menšin, turistický ruch. Hans Versnel inicioval zapojení města Brna do projektu „Integrovaný přístup k bydlení"", který získal v roce 2000 první cenu v soutěži EUROCITIES a stal se modelem pro další města v ČR. Zájem o moderní architekturu jej přivedl k zorganizování výstavy o funkcionalistických památkách Brna a Utrechtu v rámci nizozemského Dne památek. Zasadil se také o navázání kontaktů mezi brněnskou vilou Tugendhat a obdobnou památkou moderní architektury - Schröderhuis od G. Rietvelda v Utrechtu. V roce 1997 se rozhodujícím způsobem podílel na uspořádání kulturního festivalu „Nizozemské dny - Utrecht v Brně"" a v následujícím roce obdobného festivalu v Utrechtu. Tyto projekty získaly cenu Evropské komise „Zlatá hvězda partnerství"" a v menším rozsahu se uskutečňují střídavě v obou městech dosud. V oblasti školství došlo díky úsilí Hanse Versnela k pravidelným výměnám žáků a studentů mezi Brnem a Utrechtem a také k vytvoření Dalton International - sítě sdružující po celém světě školy podporující daltonský způsob výuky. V hospodářské oblasti zahájil spolupráci mezi Veletrhy Brno a Královskými nizozemskými veletrhy v Utrechtu. Hans Versnel se ve funkci koordinátora spolupráce Brno - Utrecht soustavně angažoval ve prospěch města Brna a jeho propagace v evropských strukturách. Díky jeho kompetenci a osobnímu nasazení se realizovala celá řada projektů a formou grantů byla pro Brno získána finanční pomoc v celkové výši cca 45 mil. Kč. Spolupráce Brna a Utrechtu se pod vedením Hanse Versnela dočkala řady celoevropských ocenění, kromě již zmiňované EUROCITIES také organizacemi jako CEMR, VNG a Milieukontakt OOST - EUROPA.
Pavel Žára, tiskový mluvčí MMB
"
