Při příležitosti výstavy „Může mít Brno svůj Manhattan?"" byla uspořádána anketa pro veřejnost k tematice výškových budov v Brně. Občané mohli anketní lístky vyplnit prostřednictvím informačních novin Brněnský Metropolitan, přímo na výstavě v Urban centru nebo na internetových stránkách města Brna.
Ankety se zúčastnilo 1 323 respondentů. Většina z nich (71 %) anketu vyplnila elektronicky přes internetové stránky města Brna (www.brno.cz), dalších 24 % využilo tištěné ankety v Brněnském Metropolitanu a v Urban centru pak vyplnilo dotazníky zbylých 5 % respondentů.
Dalších více než 800 anketních lístků, které byly doručeny těsně před ukončením šetření po prezentaci předběžných výsledků, vykazovalo zjevné znaky manipulace, a nebylo proto do zpracování výzkumu zařazeno.
Stručné výsledky
Demografická charakteristika respondentů
- na anketu odpovídali častěji muži (67 %)
- nejmladší respondent měl 11, nejstarší pak 89 let
- převládali mladí respondenti - téměř polovina odpovídajících nepřesáhla 30 let (49 %)
- naopak lidí v „důchodovém"" věku (61 a více let) bylo pouze 6 %
- téměř polovina respondentů měla vysokoškolské vzdělání (48 %), další velkou skupinou byli respondenti s úplným středním vzděláním s maturitou (40 %)
- většina respondentů bydlela v Brně (82 %)
Názory na možnosti výstavby výškových budov v Brně
- Na otázku, zda lidé v Brně chtějí, či nechtějí „mrakodrapy"", je odpověď jednoznačná: jen 4 % respondentů jsou proti. To znamená, že zbylých 96 % výstavbu výškových budov připouští, i když si řada z nich klade určité omezující podmínky.
- 57 % respondentů připouští výstavbu výškových budov za podmínky, že nebudou rušit historické panorama města.
- Stejný podíl pak jako podmínku výstavby výškových budov uvádí, že by mělo vzniknout více výškových budov pohromadě - výstavba „solitérů"" je žádoucí pouze pro 9 % respondentů.
- Další poměrně častou podmínkou je doprava: výškové budovy by neměly zvýšit nároky na parkování aut na terénu (47 %) - parkování by mělo být situováno do podzemí či parkovacích domů - a měly by být dostupné městskou hromadnou dopravou (39 %).
- Vzhledem k tomu, že historické panorama města je v souvislosti s výstavbou výškových budov jakýmsi „ústředním bodem"", byla této problematice věnována speciální pozornost. Názory na tuto problematiku totiž nejsou zcela jednoznačné, jak by se na první pohled zdálo. I když 57 % respondentů říká, že výškové budovy se mohou stavět za podmínky, že nebudou rušit historické panorama města, na přímou otázku, zda je nezbytné za všech okolností současné panorama města zachovat, odpovídá kladně již jen 45 % respondentů. Naopak 51 % si myslí, že historické panorama města by o další moderní dominantu, charakterizující Brno 21. století, doplněno být mohlo.
- Další ožehavou otázkou bylo, zda je přípustné umísťovat výškové budovy i „dovnitř"" současné zástavby, nebo je vhodné směřovat výstavbu do okrajových částí města. Je zajímavé, že 54 % respondentů volí výstavbu uvnitř stávající zástavby, i když část z nich tuto možnost připouští jen jako výjimečnou, a „pouze"" 37 % volilo variantu nových rozvojových lokalit, tedy okraje města.
- Jako vhodné pro výstavbu výškových staveb jmenují respondenti častěji oblasti tzv. Jižního centra a nového nádraží (76 %), pak by ještě připadaly v úvahu Heršpice a Komárov (62 %). Jedná se tedy o jih města, rozvojovou oblast, kde se již s výstavbou solitérních výškových budov začalo.
- Naopak častěji jsou respondenti proti výstavbě výškových staveb v oblasti historického centra města (91 %), na Starém Brně včetně Mendlova náměstí (62 %), v Žabovřeskách či Komíně (58 %) a v Židenicích či Maloměřicích (50 %).
- „Remíza"" se v odpovědích respondentů projevila jen v případě Králova Pole a Řečkovic - podíly respondentů pro výstavbu a proti ní jsou v podstatě shodné.
- Je třeba upozornit na to, že vnímání výškových budov je velmi ovlivněno okolím - a respondenti si to velmi dobře uvědomují. Na otázku, jak vysoké by mohly být výškové budovy v Brně, odpovědělo 42 % respondentů, že nezáleží na patrech, ale na okolní zástavbě: jinak se výškové budovy vyjímají v oblasti převažujících rodinných domků, jinak v oblasti běžných činžovních domů a jinak v „rozvolněné"" zástavbě. Druhou nejpočetnější skupinu (35 %) pak tvořili ti, kteří volili více než osmnáctipatrové budovy.
- Závěrem je třeba uvést výsledky výrokové analýzy, která potvrdila vstřícný vztah respondentů k výstavbě výškových budov: 41 % respondentů se domnívá, že Brno výškové budovy nutně potřebuje, neboť dodají městu dynamický vzhled a posunou jej směrem k moderním evropským metropolím.
- Dalších 31 % respondentů považuje výstavbu výškových budov za vhodnou - mohou se stát výraznými dominantami a orientačními body ve městě.
- Dalších 17 % výstavbu výškových budov připouští, i když jen výjimečně.
Podrobné výsledky anketního šetření budou uveřejněny během června na internetových stránkách www.urbancentrum.brno.cz.
Zpracovala: PhDr. Radoslava Cicvárková, socioložka Kanceláře strategie města MMB
Mgr. Zuzana Gregorová,
pověřená vedením Tiskového střediska MMB
"